Americké podniky v loňském roce ve snaze využít daňových úlev stahovaly do USA nahromaděné zisky svých zahraničních divizí. Čistý příliv investic do Evropy se kvůli tomu loni propadl o 73 procent na 100 miliard dolarů, a dostal se tak na nejnižší úroveň od 90. let minulého století, napsala agentura Reuters.
Americké podniky loni stáhly do USA přinejmenším 300 miliard dolarů, a to mimo jiné ze svých divizí v Irsku či Švýcarsku. Investiční šéf UNCTAD James Zhan dnes nicméně upozornil, že tato repatriace zisků již zpomalila a že v letošním roce by přímé zahraniční investice mohly oživit. Poukázal však rovněž na rostoucí rizika, například na růst protekcionismu a zhoršující se vyhlídky světové ekonomiky.
Největším příjemcem přímých zahraničních investic byly v loňském roce Spojené státy, a to navzdory poklesu o 18 procent na 226 miliard dolarů. Za USA následovala Čína, které zaznamenala nárůst o tři procenta na 142 miliard dolarů. Třetí příčku obsadila Británie s 20procentním nárůstem na 122 miliard dolarů.
\"Navzdory obrovské nejistotě spojené s brexitem britská vláda zintenzivnila své úsilí o podporu nových investic i o udržení stávajících investic v zemi,\" upozornil Zhan.
Přímé zahraniční investice zahrnují převzetí zahraničních podniků, přeshraniční vnitropodnikové půjčky či investice do nově vznikajících podnikatelských projektů v zahraničí. Jsou považovány za jeden z ukazatelů globalizace, napsala agentura Reuters.