I v roce 2019 dostanou majitelé elektráren příspěvek na výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů. Mezi ty patří třeba biomasa, solární nebo větrné elektrárny. Už loni na podzim Energetický regulační úřad rozhodl, že takzvané zelené bonusy, které jsou vyplácené výrobcům čisté energie, klesnou. Hlavním důvodem je tržní cena silové elektřiny, která při meziročním srovnání podstatně narostla.
Vyšší cena elektřiny, nižší podpora
„Jednoduše lze snížení zelených bonusů interpretovat tak, že při rostoucích cenách silové elektřiny je i její výrobce schopen prodat vyrobenou energii za vyšší cenu. Díky tomu je možné přenést náklady spojené s podporou obnovitelných zdrojů do tržních podmínek a nezatěžovat natolik spotřebitele a státní rozpočet. Výsledkem jsou tak vyšší tržní výnosy, a tím pádem nižší zelené bonusy,“ vysvětluje Kristián Titka, ředitel Odboru POZE ERÚ.
Do zelených bonusů se ceny silové elektřiny v následujícím roce promítnou snížením o necelých 400 korun za megawatthodinu v závislosti na druhu zdroje. U výroben, které takzvaně spoluspalují, vedl ke snížení zelených bonusů růst ceny emisní povolenky v prvním pololetí letošního roku, díky němuž se snížil rozdíl v nákladech mezi obnovitelným a fosilním palivem.
Podle regulátora mohly být úspory pro státní rozpočet ještě výraznější, brání tomu ale zákonná dvouprocentní indexace výkupní ceny, která je základem pro stanovení výše zelených bonusů.
(foto: Shutterstock)
Obnovitelné zdroje dostanou přes 26 miliard
Na obnovitelné zdroje přispívá v platbě za elektřinu každý z nás. Příspěvek tvoří 13,35 % z ceny elektřiny a spadá do kategorie regulovaných položek, tedy těch, o nichž rozhoduje Energetický regulační úřad. Do regulované složky spadá třeba ještě distribuce. Celkově se pak do faktury promítá z téměř 55 %. Zbytek, něco přes 45 %, tvoří silová elektřiny – tedy obchodní složka, kterou určuje trh i cenová politika dodavatelů.
Na podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů půjde v letošním roce 26,2 miliardy korun z veřejných peněz. To je stejná částka jako loni. Většina prostředků, 25 miliard korun, půjde ze státního rozpočtu, zbytek z nespotřebovaných výdajů minulých let ministerstva průmyslu a obchodu. Část podpory, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé.
Domácnosti platí podle spotřeby
Záleží přitom, jak velký odběr elektřiny domácnost nebo firma má. Příspěvky na obnovitelné zdroje totiž mohou být účtovány dvěma způsoby. Hlavně větším odběratelům se vypočítává podle výše jističe. Většina domácností přispívá podle spotřebované megawatthodiny.
„Zákazníkovi je účtována ta cena, která je pro něj výhodnější. Výhodnější z variant by se měla projevit na faktuře za elektřinu a zákazník by tedy neměl být tímto porovnáváním vůbec zatížen. Naprosté většině domácností vychází výhodněji platba vypočítaná na základě odebraného množství elektřiny v megawatthodině násobená částkou 495 korun bez DPH,“ říká Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu.
Kolik odběratelé na zelenou elektřinu přispívají, tak záleží na objemu spotřeby. „Například domácnost, která žije v bytě a spotřebuje 1,7 megawatthodiny ročně, elektřinou neohřívá vodu ani nevytápí, zaplatí ročně něco přes 840 korun,“ vypočítává Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info.cz.