Rozhodnutí o snížení počtu míst pro hlubinné úložiště se odkládá

\"Všechny dosavadní analýzy, na jejichž základě mělo být radou učiněno rozhodnutí pro zúžení výběru lokalit hlubinného úložiště, zatím vycházejí pouze z archivních dat, povrchových údajů a dalších prací. Zatím nemáme geofyzikální data, ta by měl SÚRAO mít k dispozici až na konci prvního čtvrtletí příštího roku,\" uvedl dnes Neděla.

Rada se podle něj dnes jednomyslně shodla na tom, že do konečné dokumentace musí být výsledky geofyzikálních dat zapracovány. \"Rada SÚRAO ke svému finálnímu stanovisku požaduje zpracovat kompletní harmonogram postupu, včetně zahrnutí výsledků geofyzikálních výzkumů v širším okolí lokalit. To vše zároveň i v návaznosti na přípravu odpovídající legislativy pro zajištění transparentnosti celého procesu,\" podotkl Neděla. Chceme také do celého procesu odpovídajícím způsobem zapojit dotčené obce, dodal.

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. Rada už návrh na snížení počtu lokalit řešila v polovině prosince, kdy si vyžádala doplnění materiálu, který správa předložila. Z vyjádření ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka v lednovém občasníku firmy vyplývá, že jednou z čtyř vybraných lokalit má být zřejmě Kraví hora na Žďársku.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří kromě Kraví hory také Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním poblíž Dukovan a Janoch u Temelína. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.

Rada SÚRAO je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Jejím hlavním úkolem je dohlížet především na hospodárné a účelné vynakládání prostředků. Členy rady jmenuje ministryně průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Kromě Neděly je jejím členem například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.

Podle zástupců Platformy proti hlubinnému úložišti je postup při výběru lokality pro úložiště naprostým selháním státní správy. \"Neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále,\" uvedli v dnešní tiskové zprávě.

Loni v červenci schválila vláda materiál, který počítal s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna 2019. Tento termín se tak splnit nepodaří.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.