Slovensko snížilo výhled růstu ekonomiky na tento i další roky

Na letošní rok úřad počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o čtyři procenta oproti dosavadnímu odhadu na úrovni 4,5 procenta. Výhled na další období ministerstvo financí revidovalo méně, na příští rok předpokládá zvolnění tempa hospodářského růstu na 3,7 procenta a v roce 2021 na 3,2 procenta. Nižší růst HDP ve srovnání s předchozími odhady patrně zaznamená rovněž eurozóna, jejíž členem je i Slovensko.

\"Slovenská ekonomika podle našich odhadů dosáhla svého cyklického vrcholu už v roce 2018 s růstem 4,3 procenta. Největší příspěvek k růstu zaznamenaly investice a spotřeba domácností,\" uvedlo ministerstvo.

Objem investic loni podpořila automobilka Jaguar Land Rover (JLR), která na Slovensku zahájila výrobu automobilů. Právě náběh produkce v továrně JLR a nové produkce v bratislavském závodě automobilky Volkswagen podle prognózy pomůže slovenskému exportu i letos. Ekonomiku by letos ale měla podpořit hlavně spotřeba domácností, a to i díky zvyšování mezd.

Celkový dopad případného brexitu bez dohody na slovenskou ekonomiku vyčíslili ekonomové ministerstva financí na 0,7 až 1,4 procenta HDP v průběhu pěti až deseti let. Největší negativní vliv by vystoupení Británie z EU bez dohody s evropským blokem mělo na slovenský automobilový průmysl, který se na exportu Slovenska do Británie podílí téměř dvěma pětinami.

Prognóza počítá s dalším poklesem míry nezaměstnanosti, která se již v současnosti na Slovensku pohybuje na novodobých minimech. Jen v tomto roce by v pětimilionové zemi pod Tatrami mělo vzniknout téměř 30.000 nových pracovních míst.

Letos i v příštím roce by platy na Slovensku, které zaostávají za vyspělými zeměmi Evropy, měly stoupnout shodně o více než šest procent. Výši mezd ovlivní i lepší odměňování pracovníků ve státním a veřejném sektoru. Inflaci, která podle prognózy letos dosáhne na Slovensku úrovně 2,6 procenta, potáhnou hlavně vyšší ceny v sektoru služeb.