Peníze za povolenky mají zůstat v regionu, chce Karlovarský kraj

\"Jestliže dnes z kraje odchází za emisní povolenky v rámci dalších čtyř let asi osm miliard korun, tak si myslím, že by měly tyto peníze zůstat v regionu a měly by být použity na smysluplné projekty měst, kraje nebo podnikatelských subjektů,\" řekla ČTK hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Peníze z emisních povolenek jsou příjmem státu.

Podle hejtmanky se chce kraj spojit s Ústeckým a Moravskoslezským a vytvořit zákonodárnou iniciativu, která by změnila buď zákon o regionálním rozvoji nebo zákon o obchodování s emisními povolenkami.

S iniciativou přišla Sokolovská uhelná, největší podnik v kraji, největší zaměstnavatel i největší plátce do státního rozpočtu. Podle společnosti jen SUAS vytváří spolu s dceřinými a napojenými firmami desetinu hrubého domácího produktu kraje. Kdyby se podle předsedy dozorčí rady Sokolovské uhelné Františka Štěpánka podařilo peníze nechat na vázaném účtu pro Karlovarský kraj, měly by být investovány do jediné oblasti - vytvoření nových, vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

\"Pokud by peníze, které odcházejí prostřednictvím emisních povolenek, a je to obrovský objem peněz, zůstaly v kraji, jsem přesvědčený, že se region bude restrukturalizovat a fungovat úplně na jiné bázi. A to přece byl původní zájem. To se ale tady zatím nekoná,\" řekl ČTK Štěpánek.

Poukázal na podobný problém v sousedním Německu. I tam stát rozhodl o útlumu těžby uhlí, ale zároveň vyčlenil prostředky na restrukturalizaci a resocializaci postižených regionů.

Karlovarský kraj je na tom v mnoha ohledem nejhůře ze všech krajů, má nejnižší mzdy, nejnižší HDP na obyvatele, nejhorší vzdělanostní strukturu. Na dotacích přitom od státu nebo Evropské unie dostává nejméně a stav se zhoršuje. Ještě v 90. letech 20. století byly Karlovarský a Ústecký kraj asi na 95 procentech HDP na obyvatele oproti celé České republice, dnes je Karlovarský kraj na úrovni jen asi 66 procent, Ústecký na 72 procentech a Moravskoslezský na 82 procentech HDP na obyvatele.

Hrozbu výrazného zhoršení už tak špatných podmínek kraje po ukončení těžby uhlí cítí i starostové měst. Starosta Chodova Patrik Pizinger (HNHRM) situaci shrnul: \"Máme teď 20 let v plánovaném, ale možná i v kratším režimu na to s tím regionem něco udělat. A myslím, že pokud s tím vláda nic neudělá, tak region přijde o další mladé lidi, o vzdělané lidi a bude to podle hesla: Poslední zhasne,\" řekl dnes ČTK.