EK snížila odhad loňského růstu české ekonomiky na 2,9 procenta

České hospodářství loni táhla především domácí poptávka. Zásadně se také zvýšily investice, zejména v prvním pololetí, a to jak díky zpracovatelskému průmyslu, tak rozmachem veřejných investic podporovaných z fondů EU. Soukromou spotřebu povzbudil rychlý růst mezd a rekordní zaměstnanost.

Mzdy ve veřejném i soukromém sektoru si pravděpodobně udrží rychlé tempo růstu a budou i nadále podporovat soukromou spotřebu. Vzhledem k rekordně nízké míře nezaměstnanosti ke konci roku 2018 by se ale měla výrazně zpomalit tvorba pracovních míst.

Hospodářské expanzi má nadále pomáhat nárůst veřejných investic, i když méně než v roce 2018, kdy byla jejich míra mimořádně vysoká. Vývoz a dovoz by měly do roku 2020 mírně a obdobným tepem růst a dopad zahraničního obchodu na vývoj hrubého domácího produktu by tak měl být neutrální.

Kombinace velmi nízké nezaměstnanosti a nízkého poměru počtu uchazečů o práci na jedno volné místo - obě kategorie jsou v ČR v rámci EU nejnižší - by mohla stimulovat podniky k vyšším investicím do strojů, což by se ve střednědobém horizontu mohlo projevit v růstu produktivity.

Míra inflace by se měla v letech 2019 a 2020 pohybovat na dvouprocentním inflačním cíli České národní banky. Hlavním proinflačním faktorem zůstává rychlý růst mezd, EK přitom očekává, že inflační tlaky plynoucí z cen energií ustoupí.