Ruské ministerstvo hospodářství čeká zpomalení růstu ekonomiky

Ruský prezident Vladimir Putin si loni stanovil cíl, aby se Rusko do roku 2024 dostalo mezi pět největších ekonomik světa. Uvedl také, že hospodářský růst v zemi by měl přesahovat globální průměr pohybující se kolem tří procent. Podle ekonomů však nebude možné Putinovy cíle splnit, pokud se nebudou zvyšovat příjmy domácností.

Průměrná měsíční mzda v Rusku se v loňském roce podle údajů statistického úřadu Rosstat zvýšila o deset procent na 43.400 rublů (15.166 Kč). Po zohlednění daní a inflace však reálný disponibilní příjem domácností klesl o 0,2 procenta.

Rusko je v současnosti dvanáctou největší ekonomikou světa. Údaje Rosstatu začátkem minulého týdne ukázaly, že růst ruské ekonomiky loni zrychlil na 2,3 procenta z předloňských 1,6 procenta. Ruská centrální banka přitom loňský růst odhadovala na 1,5 až 2,0 procenta a ministerstvo hospodářství na 1,8 procenta.

Ekonomové jsou však podle Reuters k údaji o loňském růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska skeptičtí. Domnívají se, že nereprezentuje širší ekonomické trendy a že nesignalizuje udržitelný růst.

\"Můžeme mluvit o udržitelném růstu, pokud existují motory udržitelného růstu, jako jsou vyšší investice, nízké využití kapacit či rostoucí příjmy domácností,\" uvedl ekonom Andrej Movčan z výzkumného ústavu Carnegie Moscow Centre. \"Nic z toho nemáme. Pomalu se blížíme k demografické pasti, máme téměř nulové nestátní investice,\" dodal. \"Veškerý vývoj hovoří spíše pro pokles HDP než pro růst,\" upozornil.

K loňskému hospodářskému růstu přispěla tvorba zásob před plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty. Podílel se na něm i výrazný růst objemu spotřebitelských úvěrů. Faktory, které přispěly k loňskému růstu, jsou podle hlavního ekonoma makléřské společnosti BCS Vladimira Tichomirova pouze dočasné a \"nenaznačují žádný stabilní vzestupný trend u poptávky v ekonomice\".