Ve třetím čtvrtletí loňského roku ekonomika stoupla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Za celý rok 2017 HDP stoupl o 4,4 procenta.
\"Ve směru růstu HDP působí jeho hlavní složky. Spotřebu domácností pohání růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti, investiční aktivitu firem pohání nutnost investovat do automatizace a robotizace. Naopak ve směru pomalejšího růstu působí nedostatek pracovních sil, vysoká míra využití kapacit a utahování měnové politiky,\" uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je růst o 2,8 procenta loni na první pohled slabší číslo. \"Je ale nutné si uvědomit, že se česká ekonomika loni dostala na hranici svých produkčních možností. Z tohoto pohledu je tak růst o necelá tři procenta velmi solidní a to navzdory tomu, že další ekonomiky regionu jako Maďarsko, Polsko či Slovensko loni rostly o poznání rychleji,\" uvedl.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda v této souvislosti upozornil, že pro čtvrté čtvrtletí analytici očekávají v Polsku meziroční růst 4,8 procenta, v Maďarsku 4,6 procenta a na Slovensku 4,1 procenta. \"Za ostatními zeměmi Visegrádské skupiny zaostává ČR kvůli svému těsnějšímu napojení na německou ekonomiku, zejména pak prostřednictvím subdodávek německému autoprůmyslu. Ten byl v druhé polovině loňského roku znatelně neblaze zasažen přechodem na nové homologační standardy automobilů. Německo také hůře než mnohé jiné ekonomiky pociťuje zpomalení Číny,\" uvedl.