Mechanismus by měl chránit především klíčová odvětví, jako je energetika, vodní hospodářství, doprava či komunikace, ale také určité technologie, například polovodiče, umělou inteligenci a robotiku. Při vyjednávání o konečné podobě mechanismu zástupci europarlamentu doplnili například i oblast médií, zdravotnictví, nanotechnologií či potravinářství.
Evropská komise bude moci na základě nového mechanismu požádat o informace a sdělit názor konkrétnímu členskému státu, ve kterém je zahraniční investice plánována. Konečné rozhodnutí, zda investici povolit, bude ale na dotyčné zemi.
V současnosti má podle Evropského parlamentu mechanismus na screening přímých zahraničních investic jen 14 zemí Evropské unie. Česko mezi nimi na rozdíl například od Maďarska či Polska není.
Členské státy by měly vznik mechanismu schválit na počátku března. V platnost by měl pak vstoupit rok a půl po zveřejnění ve věstníku.