Uvést by měla, že dlouhodobě by českému růstu prospělo, kdyby se země zaměřila na podporu vzdělávání a rozvoje dovedností obyvatel, domácích inovativních firem, ale také na investice do digitální infrastruktury a dopravních sítí.
Zprávy posuzují pokrok za poslední rok a slouží v rámci takzvaného Evropského semestru jako základ pro formulaci doporučení Evropské komise členským zemím EU, jaké kroky by měly udělat ke zlepšení svého hospodářského výkonu.
Komise ve své letošní analýze nejspíš opět poukáže na to, že přes dobrý stav veřejných financí panují otázky kolem jejich dlouhodobé udržitelnosti především v souvislosti se stárnutím populace a tedy vyššími náklady na penzijní a zdravotní systém.
Materiál by měl upozornit na rozvírající se nůžky mezi regiony v ČR, kdy ty chudší čelí mnohdy řadě dalších problémů, jako je vysoká míra zadluženosti obyvatel, rostoucí bezdomovectví, nižší produktivita práce či vyšší rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Úspěšnější a bohatší regiony naopak vykazují daleko lepší úroveň vzdělávání a jsou lepším prostředím pro inovace a také atraktivnější pro investory.
Soukromé investování v méně úspěšných regionech také poškozuje nekvalitní silniční, železniční i datová síť, kde jsou investice pod unijním průměrem. Hotovy nejsou transevropské dopravní koridory a chybí například předměstská dopravní infrastruktura, což omezuje možnosti dopravy do zaměstnání a má vliv na ceny bydlení v rozvinutějších regionech.
Vyšší úsilí by měla ČR vyvinout při řešení výzev souvisejících s klimatickými změnami či životním prostředím, zvlášť v souvislosti s kvalitou ovzduší a vodohospodářstvím.
Komise ve středu nejspíš ocení vysokou úroveň zaměstnanosti a růst mezd, připomene ale také potřebu lepší politiky v této oblasti, vyšší dostupnosti předškolní péče a nutnost podpory znevýhodněných skupin.