Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti v eurozóně na 8,6 procenta, v celé EU činila 7,2 procenta.
Údaj o nezaměstnanosti v eurozóně za prosinec Eurostat zpřesnil na 7,8 z původně uváděných 7,9 procenta. V osmadvacítce byla prosincová nezaměstnanost 6,6 procenta.
V eurozóně bez v lednu práce 12,8 milionu lidí, v celé EU pak 16,2 milionu. Ve srovnání s prosincem se jejich počet v osmadvacítce snížil o 56.000 a v eurozóně o 23.000.
Klesl i počet nezaměstnaných do 25 let. V osmadvacítce jich bylo zhruba 3,4 milionu, což je o 184.000 méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti mladých ale s 14,9 procenta v EU a s 16,5 procenta v eurozóně zůstává vysoká. Nejvyšší je ve Španělsku (32,6 procenta), nejnižší v Německu (šest procent) a v Česku (6,1 procenta).
Ze zemí EU vykazuje i nadále nejnižší celkovou míru nezaměstnanosti Česká republika. Podle údajů Eurostatu činila v lednu 2,1 procenta. Za ní následují Německo (3,2 procenta), Maďarsko a Nizozemsko (shodně 3,6 procenta - maďarský údaj je za prosinec). Nejvyšší míru nezaměstnanosti má nadále Řecko (18,5 procenta - údaj z listopadu) Španělsko (14,1 procenta) a Itálie (10,5 procenta).
Eurostat při výpočtu nezaměstnanosti v České republice používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle nich míra nezaměstnanosti v České republice v lednu vystoupila na 3,3 procenta. ČSÚ vychází z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.