Výpočet záloh na dani z příjmu v praktických příkladech

Periodicita a částka daňové zálohy závisí nejenom na výši vypočtené dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 v daňovém přiznání, ale i na struktuře dosažených zdanitelných příjmů v roce 2018.

Vyplňování daňového přiznání je oblíbená kratochvíle českých podnikatelů, nebo ne?

Praktický příklad 1) - Žádné daňové zálohy

Živnostníkovi Milanovi vyjde v daňovém přiznání za rok 2018 daň z příjmu fyzických osob ve výši 24 000 Kč. Živnostník Milan doplatí daň z příjmu jednorázově a ani během roku 2019 nebude platit zálohy na dani z příjmu fyzických osob. Zálohy na dani z příjmu fyzických osob neplatí mimo jiné daňoví poplatníci, jejich poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.

Praktický příklad 2) - Měsíční zálohy odváděné zaměstnavatelem

Zaměstnankyně Simona pracovala během roku 2018 od září současně pro dva zaměstnavatele, přičemž jí z obou hrubých mezd byla odvedena zálohová daň z příjmu. Paní Simona má povinnost za rok 2018 podat daňové přiznání, protože měla alespoň v jednom měsíci roku 2018 mzdu, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmu, od dvou zaměstnavatelů současně. V roce 2019 si paní Simona žádné daňové zálohy sama platit nebude. Z měsíční hrubé mzdy ji bude jejím zaměstnavatelem (pracuje již pouze pro jednoho) odvedena zálohová daň z příjmu.

Praktický příklad 3) – Pololetní zálohy

Vypočtená daň z příjmu podnikatele Karla za rok 2018 činí 80 000 Kč. V případě, že je vypočtená daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč, tak vzniká povinnost platit pololetní zálohy na dani z příjmu, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První zálohu ve výši 32 000 Kč musí pan Karel zaplatit finančnímu úřadu do 15. června 2019 a druhou zálohu ve výši 32 000 Kč zaplatí pan Karel do 15. prosince 2019. 

Praktický příklad 4) – Čtvrtletní zálohy

Podnikatelka Jana má povinnost zaplatit za rok 2018 na dani z příjmu 200 000 Kč. Paní Janě vzniká povinnost platit čtvrtletní zálohy na dani z příjmu, každou ve výši 25 % poslední daňové povinnosti.  Čtvrtletně mají povinnost platit zálohy na dani z příjmu daňoví  poplatníci, jejichž roční daňová povinnost je vyšší než 150 000 Kč. Zálohy se platí do 15. dne v březnu, v červnu, v září a v prosinci.

Praktický příklad 5) – Souběh příjmů a žádná záloha

Zaměstnankyně Klára si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2018 dosáhne daňového základu ze zaměstnání ve výši 460 000 Kč a dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 210 000 Kč. Paní Klára si nebude v roce 2019 sama platit zálohu na dani z příjmu fyzických osob. Měsíčně jí bude odvedena pouze zálohová daň z příjmu z hrubé mzdy ze zaměstnání jejím zaměstnavatelem. Když při souběhu příjmů činí dílčí základ daně ze závislé činnosti 50 % a více procent celkového daňového základu, tak se zálohy neplatí.

Praktický příklad 6) – Souběh příjmů a měsíční  zálohy

Zaměstnanec Pavel si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Dílčí základ daně ze závislé činnosti za rok 2018 činí více než 15 %, ale méně než 50 % celkového základu daně. Vypočtená daň z příjmu za rok 2018 je 50 000 Kč. Pan Pavel musí platit dvě zálohy na dani z příjmu během roku 2019 (do 15. června a do 15. prosince). Každou v poloviční výši oproti situaci, kdyby měl příjmy pouze ze samostatné výdělečné činnosti. Každou zálohu bude platit v částce 10 000 Kč (50 000 Kč x  20 %).

Praktický příklad 7) – Vysoký příjem dle § 10 a žádné zálohy

Zaměstnankyně Veronika v roce 2018 velmi výhodně prodala nemovitost, u které nebyl dodržen časový test pro daňové osvobození. Základem daně dle § 10 je částka 300 000 Kč. Paní Veronika nebude ani v roce 2019 si sama platit měsíční zálohy na dani z příjmu, neboť příjem dle § 10 zákona se nehodnotí pro daňové zálohy. Zpravidla, tak jako v případě prodeje nemovitosti, se totiž jedná o nepravidelné příjmy. Zálohy na dani z příjmu budou paní Veronice standardně odváděny z její hrubé mzdy jejím zaměstnavatelem.