Firma ČEZ zřejmě přijde o výjimku z povinného zveřejňování smluv

Původní pirátskou předlohu dolní komora celkově upravila podle pozměňovacího návrhu Adama Kalouse z hnutí ANO. Návrh ruší výjimku ze zveřejňování smluv například pro státní nebo polostátní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Tyto společnosti by ale nemusely zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Kalous uvedl, že půjde také o České dráhy, Čepro, ČD Cargo nebo Pražskou plynárenskou.

Už zavedený mírnější režim míří obecně na firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Piráti naopak chtěli svou novelou tento změkčený režim zcela zrušit.

Státní podniky spadající pod ministerstvo obrany podle další Kalousovy schválené úpravy nově nebudou muset zveřejňovat smlouvy, které se týkají zajišťování obrany Česka. Nadále ale bude možné žádat o tyto smlouvy podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jejich úplně znepřístupnění dolní komora zamítla.

Pirátští poslanci původně chtěli novelou rozšířit informační zákon tak, aby pod něj spadaly společnosti s většinovým nebo rozhodujícím vlivem státu, krajů a obcí. Zápis o této skutečnosti by byl přístupný ve veřejném rejstříku. Sněmovna tuto část předlohy na návrh Jana Bartoška (KDU-ČSL) vyškrtla.

K pirátské novele se sešly tři desítky pozměňovacích návrhů, některé se kryly. Komunisté neprosadili vrácení celé předlohy do druhého čtení k novému projednání, požadavek zdůvodňovali nejasnostmi kolem navrhovaných úprav.

Upravenou novelu Sněmovna schválila hlasy 113 ze 177 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci ANO, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a většina sociálních demokratů. Proti hlasovalo 47 poslanců z řad ODS, SPD a KSČM.

Výjimku mířící na ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. Piráti poukazují na to, že ustanovení využily například i České dráhy a další společnosti, které vydaly dluhopisy. Nezveřejňují se tedy podle nich smlouvy v řádech miliard korun ročně.

Zákon o registru smluv se vztahuje například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50.000 korun. Od předloňského července platí, že nezveřejněná smlouva není platná. Ústavní soud nedávno zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona jako celku.