Nejvyšší správní soud: Odejmutí licence ČNB záložně WPB platí

Důvodem rozhodnutí NSS byly podle ČNB závažné nedostatky odůvodnění a nesprávné právní posouzení věci v rozsudku Městského soudu v Praze. NSS se ve své argumentaci věcně ztotožnil s námitkami ČNB uvedenými v kasační stížnosti, kterou ČNB podala v září 2018, uvedla centrální banka.

ČNB v červnu 2014 odebrala WPB Capital povolení působit jako družstevní záložna. Důvodem bylo umělé navyšování kapitálu a nákup směnek v rozporu se zákonem. Městský soud toto rozhodnutí označil za zjevně nepřiměřené opatření. Současně však potvrdil, že ve WPB Capital docházelo k protiprávnímu jednání.

NSS v rámci přezkumu rozsudku napadeného kasační stížností dospěl k závěru, že městský soud pochybil, když označil odůvodnění odnětí licence WPB Capital za nedostatečné, resp. když toto odnětí z června 2014 shledal nepřiměřeným.

\"... Je patrné, že úmyslné porušování uvedených pravidel nebylo ojedinělým či izolovaným pochybením, nýbrž součástí \'firemní kultury\' žalobce. Existuje silný veřejný zájem na tom, aby na tomto trhu působily pouze takové subjekty, které důsledně a poctivě dodržují pravidla pro tento trh stanovená regulátorem a neobcházejí je ... Jestliže banka nehodlá uvedená pravidla respektovat, není pro ni na tomto regulovaném trhu místo,\" uvedl NSS.

Představitelé záložny dříve uvedli, že hodlají provést hloubkovou analýzu stavu družstva, které v posledních letech spravoval centrální bankou dosazený likvidátor Jiří Švihla. Žaloba záložny poukazovala také na podjatost tehdejších pracovníků ČNB, zejména viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Podle záložny se Tomšík koncem roku 2013 opakovaně setkával s bývalým členem WPB Pavlem Petrovičem, který usiloval o zničení záložny a ovládnutí jejího majetku.