Minulý čas je na místě. Dnes sice téměř vedeme evropskou ligu ve spotřebě alkoholu, ale je to spíš tím, že hodně pije především střední a starší generace, mladší generace již alkoholu příliš neholduje. Především starší pánové opravdu nezanedbávají tradici svých otců. Že lékaři ještě tolerují nejvíce dvě piva denně u mužů a o čtvrtinu menší množství u žen, jim přijde jako velká legrace. Někteří jsou schopni spořádat i deset „kousků“ za večer. Denně, nebo téměř denně.
A také se u nás dlouho říkalo, že vláda, která zdraží pivo, padne. To všechno přestává být pravda, taková vláda nepadne, i kdyby zvedla spotřební daň z alkoholu o 100 %. Ti nejmladší, generace Z, která už vyrostla za existence internetu, už totiž alkoholu neholduje.
Bude generace Z říkat, že jde na jedno...capuccino?
Zdroj: Shutterstock
Alkoholová výprava do dávné minulosti
Lidé znají alkohol od pradávna. Už ve společnosti lovců a sběračů se stávalo, že byl náhle někdo „v dobré náladě“. Přezrálé ovoce zkvasilo a alkohol byl na světě. Podle přednosty Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK docenta Karla Černého byl alkohol cíleně vyráběn se vznikem prvních agrárních společností. V nich se pěstovalo obilí a vinné hrozny, z nichž pak vznikalo pivo a víno. Lidé si na nové příjemně působící nápoje rychle zvykli, produkce alkoholových nápojů rostla.
Alkohol jako nástroj komunikace
V antice se začaly nápoje s alkoholem stávat komunikačním pomocníkem. Lidé si chtěli popovídat a k posezení si nalili sklenici piva či vína. A popularita alkoholu dál rostla. Nápoje s ním se stávaly různými symboly. V křesťanství je známo víno jako symbol Kristovy krve nebo zázrak proměny vody ve víno zmíněné v Bibli při svatebním obřadu v Káně Galilejské.
Čtěte také:
Rekord Budvaru: loni poprvé vyvezl přes milion hektolitrů piva
Spotřební daň u vína - ano, či ne?
První kořalky
Silnější alkoholové nápoje začaly v Evropě vznikat ve středověku s technikou destilace. Tu objevili ale mnohem dříve Arabové. Nepoužívali ji ale k výrobě lihoviny, nýbrž jako lékařskou desinfekci a také k vonným esencím, protože v alkoholu se byliny dobře rozpouštějí. Když tedy objev destilace dorazil do našich končin, tak se lidé pokusili destilovat alkohol. Proces kvašení, kterým mohlo vzniknout v nápoji nejvíce 15 % alkoholu, přestával stačit. A tak vznikaly první vínovice, předchůdci dnešní whisky a dalších kořalek. Z českých kronik spolehlivě víme, že pálené víno, tedy brandy, vznikalo už na konci 16. století. A samozřejmě s prvními kořalkami mohly vznikat také první závislosti na alkoholu
Na stolech bývalo hodně alkoholu
Středověké hostiny známe z filmů. Drůbež, zvěřina, vepřové a samozřejmě poháry plné vína. Podle docenta Karla Černého bychom se ale na středověkých hostinách jistě setkali také s pivem a kvašenými ovocnými mošty. Ale všechny nápoje se ředily vodou, takže výsledkem bylo například velmi slabé víno, které pily mnohdy i děti. Když k tomu přičteme, že lidé se zdaleka nedožívali tak vysokého věku jako dnes a daleko víc se hýbali, alkoholová závislost mohla vzniknout skutečně ojediněle. Také nesmíme zapomenout, že většina lidí byla velmi chudá a byla ráda, že má doma základní potraviny nutné k přežití. Alkohol byl tedy skutečným nadstandardem.
Když jsme zmínili děti, ty se k alkoholu ve velmi ředěné formě mohly dostat, ale ve skutečně bohatých rodinách už dostávaly jakousi středověkou formu limonády: nápoj namíchaný z octa, vody a cukru či medu. Říkalo se mu vymel.
Při jednání zvítězila káva a čaj
Byly doby, kdy byl alkohol vnímán jak pomocný zdravotní prostředek a jeho konzumace byla vnímána jako velmi zdravá. Říkalo se, že alkohol posiluje organizmus, dodává mu vnitřní teplo, podporuje trávení a mozkovou činnost. Jenže pak byly dovezeny do Evropy dvě významné komodity - káva a čaj. Ukázalo se, že tyto nápoje mají také opojný vliv na lidské tělo, ale člověk při jejich konzumaci není po čase tak otupený, případně nad sebou neztrácí kontrolu. To bylo ceněno zvlášť při obchodních jednáních, kde byla rozvážnost a dobrá pozornost na místě.