Je alkohol lék, nebo jed?

Alkohol je u nás dostupný, čehož i často využívají děti, i ty školou povinné. Rodiče se pak diví, že vidí i opilé školáky. Jenže děti jen napodobují, co vidí doma. A tam na nějaké oslavě alkohol nikdy nechybí. Alkohol je tedy považován za zlo, ale je to tolerovaná špatnost, Bývaly však doby, kdy byly alkoholické nápoje považovány za lék, za středověku ho v ředěné formě popíjely i děti.

Pivo - každodenní chleba českého národa

Jed

V první části jsme zmínili počátky konzumace alkoholu. Dostali jsme se až do středověku, kdy se začaly šířit destiláty. Jejich popíjení už ale mělo na zdraví uživatelů znatelný vliv. Ukázalo se, že destilovaný alkohol může vést při nadměrném pití k zdravotním problémům. A nejen to, opilecké chování začíná být považováno za nevhodné, vadící.

Na začátku 19. století byl objeven čistý etanol. Začalo být jasné, že všechny nápoje, ze kterých mají konzumenti nejprve opojnou náladu, kterou však při pokračujícím pití může vystřídat útlum i ohrožení života, mají společného jmenovatele – alkohol. A všichni se tedy začínali ptát, zdali je alkohol neškodný, případně jak velikou je hrozbou. Vědci mu přiznali toxicitu a možnost hrozící závislosti. Z alkoholu se stal problém, z pomocníka se stal nepřítel.

Pomocníkem zůstal jako desinfekční prostředek či rozpouštědlo.

Vysuší škodliviny?

Byl to zlomový okamžik. Do té doby byl totiž dokonce alkohol doporučován lékaři jako lék. Podle přednosty Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK docenta Karla Černého je například sousloví suché víno právě dědictvím této doby. Tehdy bylo totiž rozšířeno mínění, že dobře prokvašené víno umí vysušit škodlivosti z lidského organizmu. Také nejrůznější destiláty se míchaly s kořením a bylinami a staly se tak oblíbeným prostředkem například k nápravě trávení. Dodnes některé z nich dobře známe – fernet, becherovka nebo jakamarus, u našich západních sousedů třeba Underberg.

Čtěte také:

Kdo vlastní české pivovary?

Rekord Budvaru: loni poprvé vyvezl přes milion hektolitrů piva

Spotřební daň u vína - ano, či ne?

Způsobuje rozvrat

Když si přečteme, jaká nebezpečí nám při kamarádství s alkoholem hrozí, měli bychom se ho logicky vzdát. Už proto, že zde hrozí nebezpečí závislosti. Dlouhodobé pití alkoholu má podle odborníků vliv hlavně na lidskou psychiku. Ten vliv je komplexní a nedobrý. Nejvíce škodí poznávacím funkcím – zhoršuje se schopnost abstraktního myšlení, alkoholici se špatně učí novým věcem, mají horší úsudek. Kromě těchto funkcí alkohol také ovlivňuje citovou sféru a sociální chování.

I když existují zlehčující názory na vliv alkoholu, jasné je, že v malých dávkách sice způsobuje euforii, tu ale záhy vystřídá deprese. Alkoholici také často přeceňují vlastní schopnosti, bývají agresívní. Na konci přátelství s alkoholem bývá závislost – alkoholik pak ničí své pracovní a rodinné vztahy, nakonec zcela rozvrátí svou osobnost fyzicky i psychicky.

Náhrada závislostí?

Na nabídku piva, vína nebo destilátu narazí na prahu dospělosti, a někdy i dřív, téměř každý. Měl by na to být připraven. Zde sehrává důležitý vliv rodina. V úvodu jsme zmínili, že oslava se dnes bez alkoholu zpravidla neobejde, patří k naší sociální normě. Ta se pomalu mění. Když opomineme, že si tak lidé ničí dobrovolně sami život, společnost stojí léčba alkoholiků a jejich dalších nemocí spojených s konzumací alkoholu nemalé peníze. Proto vyspělé společnosti přijímají určité regulace spojené s konzumací alkoholu, jako je například nulová tolerance při řízení motorových vozidel. Proto umírá na silnicích méně lidí než dříve, i když zaznamenáváme nárůst automobilové dopravy.

U těch nejmladších, generace Z není zaznamenán tak vysoký sklon k alkoholu a ke kouření, jako u předchozích generací. Raději totiž sedí u PC nebo telefonu a hrají hry. Zatím je to hodnoceno spíš kladně, nebezpečí, že byla jedna závislost nahrazena druhou, zde ale hrozí.