Na otázky ohledně poklesu cen nemovitostí, ale i provize realitní kanceláři v dnešním rozhovoru odpovídá Ing. Jiří Hruška, obchodní ředitel společnosti CENTURY 21, která se na svém webu zabývá inzercí nemovitostí. Rozebírat bude i to, co čeká banku v případě, kdy nebude dodržovat nařízení ČBN ohledně regulace hypoték, a také to, zdali je nějaká šance, že přísné podmínky u hypoték budou zrušeny.
Ceny nemovitostí stále rostou. Kdy konečně narazí na strop?
Stávající převis poptávky dává tušit, že růst cen nemovitostí ještě u konce není. Je však potřeba odlišit konkrétní kapitoly nemovitostního trhu. Praha jako velmi exponovaný trh snese růst cen výrazně více než ekonomicky méně silné kraje ČR (např. Ústecký, Jihočeský a Moravskoslezský).
Dále ceny kvalitních novostaveb mají pro růst cen větší předpoklady než ceny panelákových bytů nižší kvality. Odhadní ceny panelákových bytů, které určují maximální možnou výši hypotéky, totiž k růstu již prostor moc nemají. Realitní reflexe makroekonomiky však ve střednědobém horizontu zastavení růstu cen nemovitostí během příštích několika let předpokládá.
Ing. Jiří Hruška
Kdo by měl platit provizi realitní kanceláři? Prodávající nebo kupující?
Český realitní trh je nastavený tak, že při prodeji nemovitosti realitní kancelář prodávajícímu klientovi pomáhá prodat jeho nemovitost. Proto provizi platí prodávající, a je to tak v pořádku.
Výjimku v tomto nastavení tvoří Jihomoravský kraj v čele s Brnem. Inzerované ceny obvykle provizi neabsorbují, takže provizi platí kupující mimo kontrakt samotné realitní transakce. V zásadě není ani tak důležité konkrétní nastavení. Důležité je, aby obě strany, tedy jak prodávající, tak kupující, věděly, jak provize do transakce vstupuje, a aby bylo ono nastavení transparentní.
V konečném důsledku provizi zaplatí kupující, ať již jako součást kupní ceny nemovitosti, nebo nad rámec samotné realitní transakce, jako je tomu u pronájmů. Zde je napříč celým českým trhem obvyklé, že provizi, obvykle ve výši jednoho měsíčního nájemného, platí nájemce.
Máte nějaký přehled o tom, kolika lidem nové podmínky hypoték znemožnily získat úvěr?
Konkrétní přehled k dispozici není. Odhaduji však, že zhruba 20 – 30 % kupujících o možnost získat úvěr ve srovnání se stavem před zpřísněním podmínek pro získání hypotéky přišlo. Pro některé to znamená nutnost slevit ze svých požadavků na nově pořizovanou nemovitost (jednoduše musí koupit levnější), těm ostatním to koupi znemožnilo.
Vzhledem k absenci vlastních finančních zdrojů je to však dobře. Riziko dluhové pasti, která by mnohé z nich postihla, by bylo skutečně velké.
Myslíte si, že je nějaká šance, že budou zpřísňující podmínky zrušeny?
Osobně se nedomnívám. A je to tak správně. Jakkoli si to někteří kupující nemyslí, nařízení ČNB kupující klienty ve své podstatě chrání. Většinou před nimi samotnými. Je správné předcházet situaci, která nastala například na trhu krátkodobých půjček.
Co se stane s bankou, pokud nebude postupovat podle nařízení ČNB?
Tohle je spíš otázka na ČNB. Nedomnívám se však, že by dnes banky měly zájem nařízení ČNB nějak porušovat. Licenční podmínky pro provozování bankovního domu jsou poměrně přísné. A žádná banka by o svou bankovní licenci jistě nechtěla přijít.
Čtěte také: