Měla by se dále zvyšovat minimální mzda a co vše ovlivní její zvýšení?

Minimální mzda by měla odpovídat polovině průměrné mzdy, což by znamenalo, že minimální mzda v dalším roce vyroste na alespoň 17 400 Kč. To je nebývalý nárůst minimálního výdělku, který by zásadním způsobem ovlivnil ekonomiku.

• Přitom zvýšení minimální mzdy by znamenalo nejen přilepšení těm, kteří minimální mzdu berou.
• Ale především zvýšení nákladů na práci u mnoha zaměstnavatelů. 
• Také vyšší zdravotní pojištění pro osoby pracující na některou z dohod.
• Minimální mzda dále ovlivňuje některé limity pro uplatnění daňové slevy a pro zdanění příjmů.

S minimální mzdou rostou odvody zaměstnavatelů i zaměstnanců

Že rostou odvody zaměstnanců a je jim z čisté mzdy strháváno v absolutní hodnotě více, je pochopitelné. Celkem výrazně se ale s růstem mzdy zvyšují také náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance. Zatímco při čisté mzdě 12 200 Kč v roce 2018 stál jeden zaměstnane 16 400 Kč, při růstu o 1 150 Kč na 13 350 Kč v roce 2019 se náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance vyšplhaly na 17 900 Kč. Při výši minimální mzdy 17 400 Kč by tyto náklady byly 23 400 Kč na jednoho zaměstnance. To je nárůst nákladů na zaměstnance o 7 tisíc během dvou let.

Problém je to, že to zvyšuje nákladovost výroby v oborech, kde je běžné pracovat za minimální mzdu. Druhým problémem je pak fakt, že minimální mzda je víceméně rigidní směrem dolů a nedochází k jejímu snižování. Ani v době, kdy by nastala další ekonomická krize a kdy by průměrná mzda klesala a kdy by celková špatná ekonomická situace snižování mezd vyžadovala. Příliš velká výše minimální mzdy by v takovém případě byla brzdou dalšímu ekonomickému růstu a zotavení z recese. Především když by se minimální mzda zvyšovala v návaznosti na průměrnou mzdu, ale už by se nikdy nesnižovala, což v podstatě navrhuje MPSV. 

Kromě nákladů zaměstnavatele se zvyšují i odvody na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnance. Díky vyžití základní daňové slevy na poplatníka je český daňový systém mírně progresivní a s vyšší mzdou stoupají daňové náklady poplatníka. Při minimální mzdě 12 200 Kč tak bylo odváděno z hrubé mzdy celkem 14,2 % státu. Při vyšší minimální mzdě 17 400 Kč by bylo z hrubé mzdy státem strženo už 19,3 %. Při růstu minimální mzdy se tak procentně zvyšuje to, kolik zaplatíme státu.

(foto: Pixabay)

Mění se výše zdravotního pojištění pro OBZP

Pro platbu zdravotního pojištění platí, že z jakékoliv pracovní smlouvy musí být odvedeno zdravotní pojištění alespoň ve výši odvodu z minimální mzdy. Tato výše zdravotního pojištění je platná pro OBZP, tedy pro osoby bez zdanitelných příjmů, které si platí zdravotní pojištění samy. Ale také pro ty pracující, kteří pracují na zkrácený úvazek nebo na některou z dohod. Neboli pro zaměstnance, kteří jsou povinni odvádět zdravotní pojištění ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.).

Pokud pracujete na zkrácený úvazek, například na poloviční úvazek a hlavní pracovní poměr, platí pro rok 2019, že je nutné zaplatit zdravotní pojištění minimálně ve výši 1 802 Kč. To samé platí pro dohodu o provedení práce a dohodu o provedení činnosti. Při dohodách se sice do určitého limitu výdělku neplatí sociální ani zdravotní (DPČ do 3 000 Kč, DPP do 10 000 Kč), ale pokud tento limit překročíte, tak si při výdělku nižším, než je minimální mzda v tom daném roce, připlatíte za povinné zdravotní pojištění. A dále tak poroste vaše efektivní sazba zdanění.

V následující tabulce je uvedeno zdanění hrubé mzdy 15 000 Kč při výši minimální mzdy 13 350 Kč a při růstu minimální mzdy na 17 400 Kč. Při vyšší minimální mzdě musí být odvedeno vyšší zdravotní pojištění a zaměstnanci je strženo o 324 Kč více. O dva procentní body mu tak roste efektivní zdanění hrubé mzdy.

Další postřehy k růstu minimální mzdy

• Za minimální mzdu v ČR pracuje asi 150 tisíc lidí.
• Výše povinných minimálním odvodů pro OSVČ se odvíjí od výše průměrné mzdy, takže při růstu minimální mzdy se tyto odvody nezvyšují.
• S minimální mzdou se dále zvyšuje i tzv. zaručená mzda. Což dále prodraží mzdové náklady mnoha zaměstnavatelů.
• Zvyšuje se také příplatek za práci ve ztíženém prostředí, ten činí minimálně 10 % z minimální mzdy.
• Dopady zvýšení minimální mzdy

Co dále ovlivňuje výše minimální mzdy?

Kromě mzdových nákladů se mění i výše dalších limitů v daňovém systému.

• Zvyšuje se maximální výdělek při registraci na úřadu práce, ten činí polovinu minimální mzdy, pro rok 2019 je to tedy 6 675 Kč.
• Zvyšuje se sleva na dani školkovné, to je ve výši minimální mzdy, tedy 13 350 Kč.
• Zvyšuje se limit pro výplatu daňového bonusu, podmínkou pro jeho výplatu je dosažení výdělku poloviny minimální hrubé mzdy, limitem je tedy pro rok 2019 roční výdělek 80 100 Kč.
• S minimální mzdou se také zvyšuje limit pro osvobození důchodů a penzí od daně, ten je ve výši 36násobku minimální mzdy, tedy pro rok 2019 je limitem roční důchod 480 600 Kč. Nad tento limit není důchod osvobozený od daně.

Výše minimální mzdy nemá vliv na výši pobíraných sociálních dávek. Jejich nárok na ně se ale často odvíjí od výše výdělků, pokud se tedy zvýší minimální mzda, zvyšuje se celkový výdělek domácnosti. Některé domácnosti tak nedosáhnou na sociální dávky a jejich životní úroveň se vlastně sníží, dostanou sice více na výplatní pásce, ale nedosáhnou na sociální dávky. Jde například o dávky pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, přídavky na děti nebo porodné.

Růst minimální mzdy tak může některým sociálním skupinám snížit sociální dávky, které čerpají. Také je může připravit o daňový bonus. Na druhou stranu rodinám s dětmi zase přidá na školkovném. A důchodcům pobírajícím vysoký důchod se zdaní příjmy.