Vlastníci lesů budou moci na základě mimořádných opatření odložit protikůrovcová opatření v lokalitách, kde by již kvůli kalamitě nebyla efektivní. Těžbu budou moci soustředit do míst, která ještě lze zachránit. Nebude tak nutné těžit suché stromy, ze kterých již hmyz vylétl. V případě nedostatku předepsaných sazenic novela umožňuje udělit výjimky pro zalesňování holin.
O nezbytných opatřeních bude moci ministerstvo rozhodnout v případě kalamit v lesích na území nejméně dvou krajů. Případné odvolání proti rozhodnutí ministerstva nebude mít podle novely odkladný účinek. Ministerstvo se tak vyhne mnohaměsíčnímu projednávání, které by provádění opatření proti kůrovci zpozdilo. Chemická ošetření se mají provádět na skládkách vytěženého dřeva, nikoli v lesích. Právě plošné chemizace se obávají ekologové z Hnutí Duha.
Novela, kterou obě komory Parlamentu přijaly přednostně, má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Mohlo by se tak stát ještě před koncem března, a tedy před očekávaným zvýšením výskytu lýkožrouta smrkového.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství by také chtělo nahradit vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu.
Sněmovní petiční výbor v únoru vyzval vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři tzv. Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i dřevozpracovatele, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.