Výraznými zdroji znečištění veletoku jsou velká města a některé jeho přítoky, z nichž mnohé připomínají spíše stoky. Na základě výzkumu by se měl průmysl, zemědělství či lodní doprava do budoucna rozvíjet tak, aby právě co nejméně negativně ovlivňovaly říční ekosystém.
Největší říční výprava
Společný dunajský průzkum známý také jako Joint Danube Survey (JDS) je největší říční vědeckou výpravou na světě. Jejím hlavním cílem je získání spolehlivých a mezinárodně porovnatelných informací o kvalitě a znečištění vod Dunaje a jeho významných přítoků, a zvýšení povědomí veřejnosti o významu Dunaje z hlediska jedinečnosti jeho přírody a potřeby její ochrany při využívání zdrojů, které řeka poskytuje.
Expedici zastřešuje a financuje Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR), v jejímž rámci spolupracuje 14 zemí nacházejících se v povodí řeky, a Evropská komise.
„Poslední zkoumání řeky se uskutečnilo během šestitýdenní plavby od 13. srpna do 26. září 2013 expediční lodi Argus, která byla plovoucí laboratoří. Plavba začala v německém Regensburgu 2375 kilometrů dlouhým tokem Dunaje, přes území deseti států až do delty Dunaje v Rumunsku a na Ukrajině.
Za odběr vzorků, jejich zpracování, analýzy na palubě byla zodpovědná mezinárodní skupina 20 vědců, jejichž podporovaly na jednotlivých úsecích národní týmy. Během plavby byly odebírány vzorky na 68 místech. Zaměřili jsme se zejména na vzorky vody, říčního sedimentu a plavenin, ryb a dalších vodních živočichů a rostlin.
Vědci – chemici, biologové, ale např. také hydrologové zkoumali sedm hlavních skupin ukazatelů kvality Dunaje: vodní živočichy a rostlinstvo, ryby, chemické znečišťující látky, fyzikálně-chemické ukazatele např. teplotu vody, pH, vodivost nebo živiny, mikroorganismy – bakterie, přirozenou radioaktivitu, a fyzikální charakteristiky toku řeky,“ říká docent Branislav Vrana.
(foto: Shutterstock)
Sběrná stoka Evropy
Expedice zjišťovala, jak je Dunaj od pramenů znečištěný. Docent Vrana ale nejprve zdůrazňuje, že Dunaj velká řeka. Její povodí pokrývá území desetkrát větší, než je Česká republika, asi 10 % plochy kontinentu. Povodí Dunaje se pak rozprostírá na území 19 zemí, což je světový unikát. Od pramene v Černém lese v Německu až po ústí sklízí Dunaj prostřednictvím svých přítoků vodu z velké části střední Evropy a Balkánu a odvádí ji do Černého moře.
Do jeho vod se dostávají komunální splašky, emise z průmyslu, hnojiva a pesticidy zemědělské činnosti, a další cizorodé člověkem vytvořené látky: biocidy, kosmetické přípravky, léčiva, aditiva do potravin, textilu a plastů, spolu se zakázanými chemikáliemi, které se už dávno ani nevyrábějí a neměly by se používat. Dalším faktorem znečišťujícím Dunaj jsou občasné havárie, např. úniky ropných látek nebo jiného znečištění z lodí. Obrazně řečeno je podle Branislava Vrany Dunaj jakousi sběrnou stokou emisí znečištění ze střední a jihovýchodní Evropy.
„Štěstím je, že emise z lidské činnosti se v Dunaji účinně ředí narůstajícím průtokem vody, takže hladiny chemických látek až na občasné stavy havárií nejsou v hlavním toku řeky znepokojivě vysoké. Koncentrace látek ve vodě s rostoucí vzdáleností od pramene až na výjimky nestoupají. Porovnáním dat z minulých průzkumů lze konstatovat, že např. organické znečištění a znečištění živinami – dusíkem a fosforem, má dlouhodobě klesající trend, hlavně díky aktivním opatřením zemí v povodí, zaměřeným na čištění odpadních vod. Dalším pozitivním faktorem v povodí Dunaje je, že tato oblast Evropy není tak hustě osídlena jako západní Evropa. Znečištění některými perzistentními organickými látkami, například polychlorovanými bifenyly je tak v Dunaji nižší než např. v Labi,“ pokračuje docent Vrana.
Rtuť v rybách
Podle vědce z Centra RECETOX není zředění znečištění ve vodách Dunaje řešením problému. Znečištění, byť zředěné, je prostě fakt. Průzkum ale upozornil na některé problémy, které se do budoucna budou muset řešit. Např. koncentrace rtuti nebo perfluoroktansulfonátu (PFOS) v rybách na celém toku řeky překročily až několikanásobně normu environmentální kvality, stanovenou evropskou Vodní rámcovou směrnicí.
PFOS se v minulosti používal jako součást polymerů a jako přísada do voděodolných textilií a jako komponenta do pěnových hasicích prostředků. U ryb bylo prokázáno, že PFOS může poškodit játra, narušit rozmnožování nebo způsobit poruchu ve vývoji plodu. Pravidelné monitorování pomáhá identifikovat trendy stavu znečištění, tzn. zda se situace nezhoršuje, nebo jak dlouho bude trvat, než hladina znečištění klesne pod kritickou mez.
Čtěte také: