Nejdříve si přečtěte: První část rozhovoru o znečištění Dunaje.
Hot spots
Kde všude je znečištění Dunaje skutečně vysoké? „Problematické jsou zejména tzv. Hot – spots. To jsou místa, kde je přímo do řeky vypouštěna nečištěná komunální odpadní voda z velkých městských aglomerací, jakými jsou např. Bělehrad nebo Bukurešť. Oproti hlavnímu toku jsou mnohem více znečištěny střední a malé přítoky, na kterých leží města, např. řeka Arges v Rumunsku nebo Rusenski Lom v Bulharsku, kde je kromě chemického znečištění markantní i bakteriální znečištění splaškovou odpadní vodou.
Velkým problémem je, pokud velká městská aglomerace leží na vodním toku, která má pouze malý průtok, a ve kterém se znečištění nemůže zředit. Negativním příkladem je např. bosenské město Sarajevo, ležící při prameni řeky Bosna, jež také leží v povodí Dunaje. Nádherný krasový pramen, který vytéká přímo ve městě velkou silou ze skály, se pod městem mění na stoku obsahující chemický koktejl. Jiná města, která leží na velkých tocích, jakým je Dunaj, kde se lokální emise rychle zředí, tento problém nevnímají až tak zřetelně, ačkoli možná vypouštějí mnohem více znečištění,“ říká docent Vrana.
Zakázané DDT
Do řeky se dostávají i látky, které se nesmí dlouho používat, například DDT a jeho rozkladné produkty. Jsou velmi obtížně rozložitelné a mohou přetrvávat v prostředí i dlouho poté, co se přestaly používat. Mnohé nejsou prakticky rozpustné ve vodě, řekou jsou unášeny na pevných částečkách plavenin a kalu. V oblastech toku, kde se řeka zpomalí, se plaveniny usadí a vytvoří sediment, který může časem uvolňovat chemické látky zpět do řeky, např. při povodních. Část kontaminovaného sedimentu se ukládá např. v oblasti delty Dunaje. Ta je blízko rumunské Konstance a pláží s turisty, kde lidé konzumují ryby.
Nejsou tyto ryby nebezpečné? „Nemyslím si, že by mořské ryby byly kriticky kontaminovány. Navíc riziko, které hrozí turistovi, je minimalizováno tím, že si lokální ulovenou rybu dá na oběd jednou nebo dvakrát během dovolené. Kdyby jedl kontaminované ryby pravidelně během delšího období, mohlo by to být rizikové pro jeho zdraví,” varuje docent Vrana
(foto: Shutterstock)
Zkoumali i Černé moře
Expedice prověřovala také kvalitu Černého moře. Kvalita vody v něm je zejména v jeho západní části ovlivněna imisemi, které z kontinentu přináší Dunaj. V povrchové mořské vodě se nachází podobně jako v Dunaji široká paleta látek, které zahrnují mimo běžně sledovaných látek, jakými jsou ropné uhlovodíky, i perzistentní látky – bromované zhášeče hoření nebo perfluorované látky, dále stopy léčiv, umělých sladidel a kofeinu. Ačkoli tyto látky jsou v mořské vodě přítomné v nízkých koncentracích, je třeba je podle vědce z Centra RECETOX sledovat a dále zkoumat, zda některé z nich nezpůsobují problémy zranitelným mořským ekosystémům.
Jak se podobný výzkum dělá?
Kromě vzorků vody, sedimentu nebo ryb vědci rádi využívájí tzv. pasivní vzorkovače. „Princip pasivního vzorkování spočívá v tom, že do vody nebo jiné složky prostředí ponoříme kus polymerního materiálu, např. silikonové pryže, a necháme ho tam několik týdnů. Polymer pak samovolně z prostředí „vychytává“ potenciálně toxické látky."
„Takový vzorkovač je něco jako exponovaný fotografický film, který odráží obraz chemického znečištění v řece. Můžeme ho analyzovat biotesty nebo chemickou analýzou. Takto můžeme porovnávat i hladinu znečištění v různých složkách prostředí navzájem, např. v sedimentu a vodním sloupci nad ním zkoumat i složitější jevy, jako např. akumulaci látek v rybách nebo výměnu látek mezi vodou a ovzduším,“ doplňuje Rastislav Vrana.
Čtěte také: