Důvodem pro ponechání sazeb beze změny byl podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vývoj v zahraničí, především zhoršení odhadů vývoje německé a slovenské ekonomiky, a poslední údaje z české ekonomiky. Ty v některých případech byly horší, než očekávala ČNB ve své prognóze. \"Stále platí, že v tomto roce může stále dojít k žádnému, ale klidně i ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude hodně záležet na tom, co se stane v nejbližších měsících,\" uvedl Rusnok.
Podle něj tak budou důležitá další data z ekonomiky. Ty by totiž měly ukázat, zda pokles růstu u některých ekonomických veličin byly výkyvem nebo trendem. Pomaleji proti odhadům ČNB rostla například spotřeba domácností nebo mzdy.
\"Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí. Další růst sazeb ČNB se tak bude odvíjet právě od vývoje v zahraničí,\" uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku se přitom podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové blíží ke svému vrcholu. \"V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB. Nízké úrokové sazby se stanou novým normálem, a to nejen v Česku,\" uvedla.
Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální únorové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada pomalejší budoucí posilování kurzu koruny proti odhadům ČNB v prognóze. Za nejistoty Rusnok označil možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě. \"Brexit byla jedna z těch položek, ale spíše jedna z těch dalších v pořadí mezi důvody, proč zatím nerozhodnout,\" uvedl Rusnok.
Prognóza ČNB počítá s tím, že po dočasném zvýšení v první polovině letošního roku se inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli.
Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na zasedání loni 1. listopadu.