Chcete prodat nemovitost prostřednictvím realitky?

Mohli jste třeba zdědit dům a nějaké peníze by se vám hodily. Rozhodnete se tedy nemovitost prodat. Nejraději byste to udělali sami, ale kde vzít čas? Takže se svěříte nějaké realitní kanceláři. V každém okresním městě jich působí nejméně deset. Jak si ale vybrat? Upozorníme vás, na co si při výběru realitky dát největší pozor. Jako v každé lidské činnosti jsou i mezi realitními makléři takoví, kteří oboru na dobré pověsti nepřidávají, a když se jim dostanete do rukou, s chutí si na vás vyzkoušejí ne příliš čisté chování.

Zdroj: Pixabay

Podivné osobní inzeráty

Stane se vám občas, že vám vypadne z vaší poštovní schránky lísteček se vzkazem, že někdo má zájem právě ve vaší ulici koupit dům či pozemek? A vrtá vám hlavou, jak je možné, že vědí o vašem rozvodovém řízení? Odpověď je jednoduchá. Kamarádka majitele realitky pracuje u soudu. A zjistit, kdo se v které části města právě rozvádí, kdo bude patrně vést bitvu o majetek a i o dům, to zas není tak složité. A tak vám to rozhodování realitka ulehčí.

Když pak na uvedené telefonní číslo na papírku zavoláte, skutečně se „zájemce“ dostaví. A – jaká je to náhoda – s sebou má zástupce realitky. Vy jim tedy ukážete dům, z právě prožitých rozvodových pří moc náladu nemáte, také klidně kývnete a podepíšete realitní kanceláři smlouvu na výhradní zastupování v délce například jeden rok.

Jenže za několik dnů vám zavolá makléř, že zájemce si to všechno rozmyslel a dům nechce. A vám zbude smlouva na jeden rok, ze které nemůžete jednoduše vycouvat. Kdybyste pak třeba nutně potřebovali peníze, tedy dům co nejdřív prodat, realitka to udělá. Dům prodá, ale pod cenou, třeba nějakému svému známému.

Další variantou je, že vám nabídne sama koupi bytu či domu, samozřejmě taky za podhodnocenou cenou. Pak nemovitost nebo byt opraví a prodá se ziskem.

To ale není etické jednání, realitka by se měla vždycky snažit, aby její zastupování bylo pro klienta výhodné, tedy aby nemovitost prodala za nejvyšší možnou cenu.

Podepisujte s rozvahou

Už jsme se zmínili, že podepisovat smlouvu při prvním setkání, není v pořádku. Měli byste mít čas několik dnů na prostudování všeho, co podepíšete. A zpravidla těchto ujednání není zrovna málo.

Když se pak rozhodnete výhradní smlouvu s realitní kanceláří uzavřít, určitě kontrakt nepodepisujte na delší dobu než půlrok. Nevíte, zdali vám bude vyhovovat, jak se k vám budou její zástupci chovat a jestli náhodou sami nenatrefíte na výhodnější nabídku koupě nebo zastupování. Smlouva se dá nakonec vždy prodloužit. Realitka tak bude mít méně času a bude se víc snažit nemovitost výhodně prodat.

Ve smlouvě by měla být také zmíněna nějaká garance, pokud možno na obě strany. Je to finanční záloha ve výši několika procent z kupní ceny. Tu vážný zájemce složí, a když si koupi rozmyslí, nedostane ji zpět. Tato sankce by ale měla hrozit i prodávajícím, když si rozmyslí prodej. Je to finanční vyjádření ztráty času. Částka by se také měla raději složit do úschovy k notáři. V realitní kanceláři vám to sice také slíbí, ale nikdy nevíte, co se s penězi může stát.

Kdo vlastně platí realitce?

Za zprostředkování prodeje si realitka bere tzv. provizi, finanční částku ve výši několika procent z prodejní ceny. Téma, kdo vlastně provizi zaplatí, je velmi oblíbené a jednotlivé postoje se zpravidla poznají podle toho, že někdo právě prodává (a říká, že provizi platí kupce), nebo kupuje (který říká pravý opak).

Makléři rádi prodávajícím říkají, že provizi platit nebudou. Pak ale musí snížit cenu, aby i s provizí byla nemovitost na trhu prodejná. A prodávající dostane stejně o provizi méně. Je lepší se jasně domluvit, například, že provize se bude počítat mimo cenu nemovitosti, nebo že se na provizi složí obě strany transakce.

Čtěte také:

• Jak prodat nemovitost bez realitky?
• Na co si dát pozor při prodeji nemovitosti přes realitní kancelář?