Inercom a ČEZ podepsaly smlouvu o prodeji loni, bulharský antimonopolní úřad ale její realizaci 19. července znemožnil se zdůvodněním, že by Inercom získal na energetickém trhu dominantní postavení. Obchodní transakce, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,3 miliardy korun), vyvolala záhy pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nejasné také bylo, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Pleskač v polovině března avizoval, že o dalším postupu se ČEZ rozhodne podle toho, co konkrétně bude v závazných nabídkách napsáno. \"Buď s jedním z těch dvou uchazečů pokračovat v nějaké exkluzivní fázi směrem k podpisu nových smluv - to by samozřejmě znamenalo vypovězení těch starých, nebo se rozhodneme ukončit prodejní proces,\" uvedl tehdy. Dodal, že ve hře je stále i Inercom, firma ale musí změnit odpor bulharského antimonopolního úřadu k transakci, na základě které měla bulharská aktiva ČEZ získat.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.