Celková částka daní ze mzdy se vypočítá jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet. Zaměstnanci je z jeho hrubé mzdy sraženo jeho zaměstnavatelem sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu. Současně však ještě zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Do celkových daňových odvodů ze mzdy je nutno zahrnout právě i povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Např. v případě nižšího pojistného placeného zaměstnavatelem by čistá mzda zaměstnance při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele stoupla.
Zdanění mzdy je nejdříve mírně progresivní
Každý zaměstnanec, který má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, které je možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele, má nárok při výpočtu čisté měsíční mzdy na slevu na poplatníka v částce 2 070 Kč. Z tohoto důvodu je zdanění práce v Česku mírně progresivní a čím vyšší hrubá mzda, tím více se zaplatí na dani z příjmu fyzických osob a zdanění práce je vyšší. Po dosažení hrubé roční mzdy nad 1 569 552 Kč však začíná zdanění práce klesat. Jak je to možné?
Z hrubé mzdy nad tuto částku se sice platí ještě 7% solidární daň, ale současně se přestává platit sociální pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. V souhrnu tedy dochází ke snížení zdanění práce, neboť úspora na platbě sociálního pojištění je vyšší než částka solidární daně.
Také si přečtěte: Kdy budete platit solidární daň
Neplacení sociálního pojištění nad limit
Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je zaveden od roku 2008. Ještě v roce 2011 však byl strop pro platbu sociálního pojištění ve výši 1 781 280 Kč, pro rok 2012 již poklesl na 1 206 576 Kč a následně každoročně opět stoupá v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Strop pro platbu sociálního pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2011 to bylo ve výši 72násobku průměrné mzdy. Snížení stropu pro platbu sociálního pojištění posílilo princip zásluhovosti při výpočtu starobního důchodu.
Pokud tedy zaměstnanec dosáhne v průběhu roku stropu pro odvod sociálního pojištění, tak se přestane od tohoto měsíce již sociální pojištění platit. Sociální pojištění po dosažení stropu neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel a naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém je maximálního vyměřovacího základu dosaženo.
(foto: Shutterstock)
Uplatnění pouze základní daňové slevy
V přiložené tabulce máme vypočteno celkové zdanění práce v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Pro uplatnění dalších daňových slev (např. na studenta či invaliditu) musí být splněny zákonné podmínky. Nepočítáme ani s daňovým zvýhodněním na děti, které může uplatnit pouze jeden z rodičů.
Zdanění práce u hrubých měsíčních mezd nad 130 796 Kč je vypočteno v průměrné měsíční výši za celý kalendářní rok 2019. Důvodem je skutečnost, že do dosažení stropu pro platbu sociálního pojištění se sociální pojištění platí z jakkoliv vysoké hrubé měsíční mzdy a po dosažení stropu se již sociální pojištění neplatí.
Zaměstnankyně paní Simona má hrubou roční mzdu ve výši 1 800 000 Kč (hrubá měsíční mzda 150 000 Kč). U paní Simony si tedy vypočteme zdanění práce dle hrubé mzdy za celý rok.
|
Text |
Částka |
|---|---|
|
Hrubá mzda |
1 800 000 Kč |
|
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
81 000 Kč (1 800 000 x 4,5 %) |
|
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
162 000 Kč (1 800 000 x 9 %) |
|
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
102 021 Kč (1 569 552 x 6,5 %) |
|
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
392 388 Kč (1 569 552 x 25 %) |
|
Základ daně |
2 354 388 Kč (1 800 000 + 162 000 + 392 388) |
|
Zaokrouhlený základ daně (na stokoruny dolů) |
2 354 300 Kč |
|
Daň z příjmu |
353 145 Kč (2 354 300 x 15 %) |
|
Solidární daň |
16 132 Kč (1 800 000 – 1 569 552) x 7 % |
|
Daň z příjmu celkem |
369 277 Kč (353 145 + 16 132) |
|
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
|
Daň z příjmu po slevě |
344 437 Kč (369 277 – 24 840) |
|
Mzdové náklady |
2 354 388 Kč |
|
Čistý příjem na účet |
1 272 542 Kč (1 800 000 – 81 000 – 102 021 – 344 437) |
|
Daně ze mzdy celkem |
1 081 846 Kč (2 354 388 Kč – 1 272 542 Kč) |
|
Zdanění celkem |
45,95 % (1 081 846: 2 354 388) |
vlastní výpočet autora
Průměrné měsíční zdanění paní Simony, která po celý rok 2019 bude mít hrubou měsíční mzdu 150 000 Kč, činí 45,95 %, což je méně než zdanění zaměstnance s hrubou měsíční mzdou v částce 130 000 Kč, jak je vidět z níže přiložené tabulky. Čím vyšší roční příjem nad hrubou měsíční mzdu 130 769 Kč, tím nižší zdanění práce.
Zdanění práce dle výše hrubé mzdy (v roce 2019)
|
Hrubá mzda (v Kč) |
Mzdové náklad (v Kč) |
Čistá mzda (v Kč) |
Zdanění práce (v %) |
|---|---|---|---|
|
15 000 |
20 100 |
12 405 |
38,28 |
|
20 000 |
26 800 |
15 850 |
40,86 |
|
25 000 |
33 500 |
19 295 |
42,40 |
|
30 000 |
40 200 |
22 740 |
43,43 |
|
35 000 |
46 900 |
26 185 |
44,17 |
|
40 000 |
53 600 |
29 630 |
44,72 |
|
50 000 |
67 000 |
36 520 |
45,49 |
|
75 000 |
100 500 |
53 745 |
46,52 |
|
100 000 |
134 000 |
70 970 |
47,04 |
|
130 000 |
174 200 |
91 640 |
47,39 |
|
*150 000 |
196 199 |
106 045 |
45,95 |
|
*200 000 |
250 699 |
142 120 |
43,31 |
* průměrná měsíční hodnota při výpočtu zdanění za celý rok 2019
vlastní výpočet autora
Nejvyšší zdanění mzdy je tedy u hrubé měsíční mzdy 130 769 Kč, kdy činí 47,41 %. Následně s rostoucí mzdou začíná celkové zdanění práce opět klesat.
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
