Z jak vysoké hrubé mzdy se platí nejvyšší daně?

09.04.2019 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Shutterstock

Do určité částky mzdy je zdanění práce v Česku mírně progresivní, ale u zaměstnanců s hrubou mzdou nad tuto částku začíná zdanění jejich mzdy opět klesat. Jak je to možné? Jak se liší zdanění práce dle výše hrubé mzdy?

Celková částka daní ze mzdy se vypočítá jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet. Zaměstnanci je z jeho hrubé mzdy sraženo jeho zaměstnavatelem sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu. Současně však ještě zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Do celkových daňových odvodů ze mzdy je nutno zahrnout právě i povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Např. v případě nižšího pojistného placeného zaměstnavatelem by čistá mzda zaměstnance při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele stoupla.

Zdanění mzdy je nejdříve mírně progresivní

Každý zaměstnanec, který má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, které je možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele, má nárok při výpočtu čisté měsíční mzdy na slevu na poplatníka v částce 2 070 Kč. Z tohoto důvodu je zdanění práce v Česku mírně progresivní a čím vyšší hrubá mzda, tím více se zaplatí na dani z příjmu fyzických osob a zdanění práce je vyšší. Po dosažení hrubé roční mzdy nad 1 569 552 Kč však začíná zdanění práce klesat. Jak je to možné?

Z hrubé mzdy nad tuto částku se sice platí ještě 7% solidární daň, ale současně se přestává platit sociální pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. V souhrnu tedy dochází ke snížení zdanění práce, neboť úspora na platbě sociálního pojištění je vyšší než částka solidární daně.

Také si přečtěte: Kdy budete platit solidární daň

Neplacení sociálního pojištění nad limit

Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je zaveden od roku 2008. Ještě v roce 2011 však byl strop pro platbu sociálního pojištění ve výši 1 781 280 Kč, pro rok 2012 již poklesl na 1 206 576 Kč a následně každoročně opět stoupá v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Strop pro platbu sociálního pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2011 to bylo ve výši 72násobku průměrné mzdy. Snížení stropu pro platbu sociálního pojištění posílilo princip zásluhovosti při výpočtu starobního důchodu.

Pokud tedy  zaměstnanec dosáhne v průběhu roku stropu pro odvod sociálního pojištění, tak se přestane od tohoto měsíce již sociální pojištění platit. Sociální pojištění po dosažení stropu neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel a naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém je maximálního vyměřovacího základu dosaženo.

(foto: Shutterstock)

Uplatnění pouze základní daňové slevy

V přiložené tabulce máme vypočteno celkové zdanění práce v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Pro uplatnění dalších daňových slev (např. na studenta či invaliditu) musí být splněny zákonné podmínky. Nepočítáme ani  s daňovým zvýhodněním na děti, které může uplatnit pouze jeden z rodičů.

Zdanění práce u hrubých měsíčních mezd nad 130 796 Kč je vypočteno v průměrné měsíční výši za celý kalendářní rok 2019. Důvodem je skutečnost, že do dosažení stropu pro platbu sociálního pojištění se sociální pojištění platí z jakkoliv vysoké hrubé měsíční mzdy a po dosažení stropu se již sociální pojištění neplatí.

Zaměstnankyně paní Simona má hrubou roční mzdu ve výši 1 800 000 Kč (hrubá měsíční mzda 150 000 Kč). U paní Simony si tedy vypočteme zdanění práce dle hrubé mzdy za celý rok.

Text

Částka

Hrubá mzda

1 800 000 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

81 000 Kč

(1 800 000 x 4,5 %)

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

162 000 Kč

(1 800 000 x 9 %)

Sociální pojištění placené zaměstnancem

102 021 Kč

(1 569 552 x 6,5 %)

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

392 388 Kč

(1 569 552 x 25 %)

Základ daně

2 354 388 Kč

(1 800 000 + 162 000 + 392 388)

Zaokrouhlený základ daně

(na stokoruny dolů)

2 354 300 Kč

Daň z příjmu

353 145 Kč

(2 354 300 x 15 %)

Solidární daň

16 132 Kč

(1 800 000 – 1 569 552) x 7 %

Daň z příjmu celkem

369 277 Kč

(353 145 + 16 132)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Daň z příjmu po slevě

344 437 Kč

(369 277 – 24 840)

Mzdové náklady

2 354 388 Kč

Čistý příjem na účet

1 272 542 Kč

(1 800 000 – 81 000 – 102 021 – 344 437)

Daně ze mzdy celkem

1 081 846 Kč

(2 354 388 Kč – 1 272 542 Kč)

Zdanění celkem

45,95 %

(1 081 846: 2 354 388)

vlastní výpočet autora

 

Průměrné měsíční zdanění paní Simony, která po celý rok 2019 bude mít hrubou měsíční mzdu 150 000 Kč, činí 45,95 %, což je méně než zdanění  zaměstnance s hrubou měsíční mzdou v částce 130 000 Kč, jak je vidět z níže přiložené tabulky. Čím vyšší roční příjem nad hrubou měsíční mzdu 130 769 Kč, tím nižší zdanění práce.

Zdanění práce dle výše hrubé mzdy (v roce 2019)

Hrubá mzda (v Kč)

Mzdové náklad (v Kč)

Čistá mzda (v Kč)

Zdanění práce (v %)

15 000

20 100

12 405

38,28

20 000

26 800

15 850

40,86

25 000

33 500

19 295

42,40

30 000

40 200

22 740

43,43

35 000

46 900

26 185

44,17

40 000

53 600

29 630

44,72

50 000

67 000

36 520

45,49

75 000

100 500

53 745

46,52

100 000

134 000

70 970

47,04

130 000

174 200

91 640

47,39

*150 000

196 199

106 045

45,95

*200 000

250 699

142 120

43,31

* průměrná měsíční hodnota při výpočtu zdanění za celý rok 2019

vlastní výpočet autora

Nejvyšší zdanění mzdy je tedy u hrubé měsíční mzdy 130 769 Kč, kdy činí 47,41 %. Následně s rostoucí mzdou začíná celkové zdanění práce opět klesat.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 17 krát

Články ze sekce: DANĚ