Celková částka daní ze mzdy se vypočítá jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet. Zaměstnanci je z jeho hrubé mzdy sraženo jeho zaměstnavatelem sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu. Současně však ještě zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Do celkových daňových odvodů ze mzdy je nutno zahrnout právě i povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Např. v případě nižšího pojistného placeného zaměstnavatelem by čistá mzda zaměstnance při stejných mzdových nákladech zaměstnavatele stoupla.
Zdanění mzdy je nejdříve mírně progresivní
Každý zaměstnanec, který má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani, které je možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele, má nárok při výpočtu čisté měsíční mzdy na slevu na poplatníka v částce 2 070 Kč. Z tohoto důvodu je zdanění práce v Česku mírně progresivní a čím vyšší hrubá mzda, tím více se zaplatí na dani z příjmu fyzických osob a zdanění práce je vyšší. Po dosažení hrubé roční mzdy nad 1 569 552 Kč však začíná zdanění práce klesat. Jak je to možné?
Z hrubé mzdy nad tuto částku se sice platí ještě 7% solidární daň, ale současně se přestává platit sociální pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. V souhrnu tedy dochází ke snížení zdanění práce, neboť úspora na platbě sociálního pojištění je vyšší než částka solidární daně.
Také si přečtěte: Kdy budete platit solidární daň
Neplacení sociálního pojištění nad limit
Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je zaveden od roku 2008. Ještě v roce 2011 však byl strop pro platbu sociálního pojištění ve výši 1 781 280 Kč, pro rok 2012 již poklesl na 1 206 576 Kč a následně každoročně opět stoupá v závislosti na vývoji průměrné mzdy. Strop pro platbu sociálního pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2011 to bylo ve výši 72násobku průměrné mzdy. Snížení stropu pro platbu sociálního pojištění posílilo princip zásluhovosti při výpočtu starobního důchodu.
Pokud tedy zaměstnanec dosáhne v průběhu roku stropu pro odvod sociálního pojištění, tak se přestane od tohoto měsíce již sociální pojištění platit. Sociální pojištění po dosažení stropu neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel a naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém je maximálního vyměřovacího základu dosaženo.
(foto: Shutterstock)
Uplatnění pouze základní daňové slevy
V přiložené tabulce máme vypočteno celkové zdanění práce v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob počítáme pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Pro uplatnění dalších daňových slev (např. na studenta či invaliditu) musí být splněny zákonné podmínky. Nepočítáme ani s daňovým zvýhodněním na děti, které může uplatnit pouze jeden z rodičů.
Zdanění práce u hrubých měsíčních mezd nad 130 796 Kč je vypočteno v průměrné měsíční výši za celý kalendářní rok 2019. Důvodem je skutečnost, že do dosažení stropu pro platbu sociálního pojištění se sociální pojištění platí z jakkoliv vysoké hrubé měsíční mzdy a po dosažení stropu se již sociální pojištění neplatí.
Zaměstnankyně paní Simona má hrubou roční mzdu ve výši 1 800 000 Kč (hrubá měsíční mzda 150 000 Kč). U paní Simony si tedy vypočteme zdanění práce dle hrubé mzdy za celý rok.
Text |
Částka |
---|---|
Hrubá mzda |
1 800 000 Kč |
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
81 000 Kč (1 800 000 x 4,5 %) |
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
162 000 Kč (1 800 000 x 9 %) |
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
102 021 Kč (1 569 552 x 6,5 %) |
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
392 388 Kč (1 569 552 x 25 %) |
Základ daně |
2 354 388 Kč (1 800 000 + 162 000 + 392 388) |
Zaokrouhlený základ daně (na stokoruny dolů) |
2 354 300 Kč |
Daň z příjmu |
353 145 Kč (2 354 300 x 15 %) |
Solidární daň |
16 132 Kč (1 800 000 – 1 569 552) x 7 % |
Daň z příjmu celkem |
369 277 Kč (353 145 + 16 132) |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň z příjmu po slevě |
344 437 Kč (369 277 – 24 840) |
Mzdové náklady |
2 354 388 Kč |
Čistý příjem na účet |
1 272 542 Kč (1 800 000 – 81 000 – 102 021 – 344 437) |
Daně ze mzdy celkem |
1 081 846 Kč (2 354 388 Kč – 1 272 542 Kč) |
Zdanění celkem |
45,95 % (1 081 846: 2 354 388) |
vlastní výpočet autora
Průměrné měsíční zdanění paní Simony, která po celý rok 2019 bude mít hrubou měsíční mzdu 150 000 Kč, činí 45,95 %, což je méně než zdanění zaměstnance s hrubou měsíční mzdou v částce 130 000 Kč, jak je vidět z níže přiložené tabulky. Čím vyšší roční příjem nad hrubou měsíční mzdu 130 769 Kč, tím nižší zdanění práce.
Zdanění práce dle výše hrubé mzdy (v roce 2019)
Hrubá mzda (v Kč) |
Mzdové náklad (v Kč) |
Čistá mzda (v Kč) |
Zdanění práce (v %) |
---|---|---|---|
15 000 |
20 100 |
12 405 |
38,28 |
20 000 |
26 800 |
15 850 |
40,86 |
25 000 |
33 500 |
19 295 |
42,40 |
30 000 |
40 200 |
22 740 |
43,43 |
35 000 |
46 900 |
26 185 |
44,17 |
40 000 |
53 600 |
29 630 |
44,72 |
50 000 |
67 000 |
36 520 |
45,49 |
75 000 |
100 500 |
53 745 |
46,52 |
100 000 |
134 000 |
70 970 |
47,04 |
130 000 |
174 200 |
91 640 |
47,39 |
*150 000 |
196 199 |
106 045 |
45,95 |
*200 000 |
250 699 |
142 120 |
43,31 |
* průměrná měsíční hodnota při výpočtu zdanění za celý rok 2019
vlastní výpočet autora
Nejvyšší zdanění mzdy je tedy u hrubé měsíční mzdy 130 769 Kč, kdy činí 47,41 %. Následně s rostoucí mzdou začíná celkové zdanění práce opět klesat.