Pět týdnů dovolené je již standard. S jakými dalšími oblíbenými benefity dnes firmy přicházejí?

Aktuální čísla hovoří za vše. Únorová míra nezaměstnanosti činila podle statistik Úřadu práce ČR 3,2 procenta. V přepočtu na absolutní hodnoty to znamená, že bez práce bylo v druhém měsíci letošního roku pouhých 241 417 lidí. Volných míst přitom bylo přes 333 tisíc.

Je pravdou, že například během loňského října a listopadu byl tento ekonomický ukazatel dokonce ještě o něco nižší, a sice na 2,8 procentech, i tak se ale míra nezaměstnanosti dlouhodobě nachází pod hranici toho, co ekonomové označují za potenciál, tedy jakousi přirozenou výši.

Český trh práce je dlouhodobě přehřátý, mzdy v posledních měsících, respektive čtvrtletích výrazně rostou, a i když analytici očekávají, že bude během tohoto roku tuzemská ekonomika pozvolna zpomalovat, doba zlatých časů pro zaměstnance nespíš ještě chvíli potrvá.

Do práce, v kolik se to zrovna hodí

Co se samotných benefitů týče, ty doznaly v uplynulých pár letech výrazných změn. Firmy byly nuceny začít zohledňovat skutečnost, že výše výdělku není to jediné, co zaměstnance zajímá. Pracovníci, zejména pak ti z řad mladších generací, zpravidla chtějí mít jistou míru volnosti a možnost uzpůsobit si pracovní dobu tak, jak potřebují oni. Její pružnost se proto v rámci těchto firemních výhod objevuje čím dál častěji, alespoň tedy pokud jde o skupinu takzvaných technicko-hospodářských pracovníků (THP).

V praxi se s tím vedením podniků nejčastěji vypořádá tak, že stanoví například šestihodinový úsek, během něhož musí být zaměstnanec na pracovišti přítomen, ale jestli přijde v sedm hodin ráno a odejde o půl čtvrté odpoledne, nebo naopak přijde až v devět s tím, že v kanceláři bude sedět do půl šesté, je za standardních okolností výhradně na něm.

Poukazy na jídlo i do kina

V poslední době též dochází k nárůstu nominální ceny stravenek. Není neobvyklé, aby jejich hodnota překračovala hranici sta korun. Je sice pravdou, že o to víc následně zaměstnavatel odečte zaměstnanci z jeho výplaty. Stále však platí, že je to firma, která v tomto ohledu nese větší podíl, a to v poměru 55:45 z celkové hodnoty stravenky, takže na tom pracovník v konečném součtu tak či tak vydělá.

Vedle stravenek existuje ještě další druh poukazu, který vypadá v podstatě totožně, leč slouží k lehce odlišným účelům. Bývá nazýván flexipas, nebo též multipas a lze jím platit například v lékárnách, kinech či vybraných sportovních zařízeních. Kolik těchto flexipasů zaměstnanec obdrží, může být různé. Nejčastěji se to však vztahuje na počet odpracovaných měsíců v rámci jednoho roku.

• Co dělat s prošlými stravenkami
• Jak je to s podporou v nezaměstnanosti 2019

(foto: Shutterstock)

Firemní majetek používaný doma

Samozřejmostí dnes už bývá používání mobilního telefonu, případně notebooku i k soukromým účelům. Je-li zaměstnanec v rámci své pracovní náplně často na cestách, mívá k dispozici služební vůz, přičemž i ten může ve výsledku používat v soukromí. V této souvislosti je nicméně dobré pamatovat, že jeho pořizovací hodnota vstupuje do výpočtu daňového základu, a to ve výši jednoho procenta z ceny, takže o to větší daň posléze zaměstnanec platí.

Firmy si také již stačily povšimnout, že mají-li pracovníci v zaměstnání nějakou možnost rozptýlení, jejich nasazení a výkon se zlepšují. Sedět v kanceláři osm hodin denně s tím, že „vysvobození“ představuje pouze třicetiminutová pauza na oběd, příliš lákavě zřejmě nezní.

Stále častěji se proto na chodbách, případně přímo v kancelářích samotných objevují nejrůznější pomůcky a hry sloužící k odreagování. Může se jednat například o stolní fotbálek, ping-pong či třeba boxovací pytel. Nápaditosti se meze nekladou. Důležité je, aby při nich člověk dokázal načerpat novou energii, nebo naopak ze sebe zdravým způsobem dostat frustraci a naštvání v případě, že se něco nepovede.

Čím více času mimo pracoviště, tím lépe

S tím, jak především mladá generace klade stále větší důraz na potřebu mít co nejvíce volného času, zvyšuje se i průměrný počet dnů dovolené. Ze zákona má každý zaměstnanec nárok na čtyři týdny během roku, většina firem však již nyní nabízí týdnů pět.

Kromě toho mají pracovníci vedle běžné dovolené k dispozici ještě takzvané „sick days“. Ty si mohou vzít v případě, kdy se například ráno probudí a zjistí, že se necítí být zcela v pořádku, ale zároveň vědí, že se nejedná o nic závažného a třeba již druhý den budou moci opět jít do práce. Kolik takovýchto dnů volna podnik svému zaměstnanci nabídne, je pochopitelně na něm, obvykle to bývají dva nebo tři.

Kde nejsou „sick days“, mohou si pro změnu pracovníci vzít třeba „home office“. Tento druh benefitu patří k těm nejvíce oblíbeným vůbec. Nechat si zřídit přístup ke vzdálené ploše nepředstavuje v době internetu žádný problém a stejné je to i v případě komunikace. Pracovat z domova a „odpočinout“ si tak na chvíli od svých kolegů rozhodně nemusí být někdy na škodu. A i toho si jsou firmy vědomy. 

Do práce s dítětem či dokonce i psem

Stále více společností si uvědomuje, že skloubit pracovní život s rodinným je v dnešní uspěchané době čím dál obtížnější. I proto se, zejména v případě větších podniků, začínají zřizovat firemní školky. O děti zaměstnanců se v nich starají profesionální učitelky, a tudíž se od běžných mateřských školek v ničem neliší. Jejich výhoda spočívá v tom, že zaměstnanec nemusí ráno se svými ratolestmi jezdit na druhý konec města a to samé opakovat i odpoledne, čímž se mu čas k trávení společných chvil s rodinou opět o něco navýší.

Dalším vcelku oblíbeným benefitem, který se začal objevovat zejména v posledních letech, je možnost vzít s sebou do práce svého psa. Může to znít poněkud netradičně, ale existenci této zaměstnanecké výhody je ze strany milovníků zvířat kladen stále větší a větší důraz.

Kdo se upíše, dostane několikatisícový nástupní bonus

Vzhledem k tomu, že současná situace na trhu práce je skutečně vážná - tedy z pohledu zaměstnavatelů - musejí firmy přicházet s nápady, k nimž by se za běžných okolností vůbec neuchylovaly. Řada z nich proto svým potenciálním zaměstnancům nabízí, že pokud kývnou na jejich nabídku, vyplatí jim nástupní bonus ve výši několika tisíc korun. A nejsou to pouze soukromé podniky, které tak činí. Obdobnou praktiku praktikuje třeba i Policie ČR.

Nástupní bonus, respektive příspěvek, pochopitelně firma nevyplatí pracovníkovi ihned. Většinou je tato výhoda navázána na několik podmínek. Těmi zpravidla bývá setrvání v zaměstnaneckém poměru i po zkušební lhůtě a podepsání smlouvy na několik let dopředu. Tento bonus proto rozhodně není pro někoho, kdo mění zaměstnání každý rok. Na druhou stranu, ti, kteří to s danou firmou myslí skutečně vážně, si mohou ve výjimečných případech díky nastalé situaci přijít na opravdu pěkné peníze.

Polepšete si, dokud můžete

Jak tedy vidno, firemních benefitů existuje celá řada. Některé z nich jsou využívány hodně, jiné méně. Jejich atraktivnost se bude pochopitelně měnit s tím, jak se bude vyvíjet ekonomická situace v České republice. Ta v současně době hraje pracovníkům do karet, a proto ti, kteří přemýšlí o změně zaměstnání, by neměli otálet. Protože pokud zvolí správně, mohou si polepšit nejen z finančního hlediska.