K růstu průmyslu nejvíce přispěla energetika. Produkce a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byla meziročně vyšší o 6,7 procenta. Podle analytiků za tím ale je i nižší srovnávací základna ve výrobě elektřiny z minulého roku kvůli odstávce v jaderné elektrárně Temelín. Letos očekávají zpomalení růstu průmyslu, a to především kvůli klesající průmyslové aktivitě v Německu.
Produkce v pozemním stavitelství se v únoru meziročně zvýšila o 5,1 procenta a v inženýrském o 9,6 procenta. Podle analytiků by české stavebnictví letos měla táhnout hlavně výstavba dopravní infrastruktury. Naopak bytová výstavba je nižší než v době recese a kvůli pomalému povolování stavby bytů se situace v blízké době jen těžko zlepší.
Bilanci zahraničního obchodu příznivě ovlivnil vývoz motorových vozidel. Negativně se na ní podepsal horší výsledek obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, s ropou a zemním plynem a s počítači.
Podle analytiků byl výsledek zahraničního obchodu mírně nad očekáváním trhu. Ekonomka Komerční banky Monika Junicke ale upozornila, že od začátku roku lze pozorovat zpomalení dynamiky vývozu, za který může pokles zahraniční poptávky. Analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková dodala, že jde o nejslabší únorový výsledek od roku 2015.