Švédský majitel vytěsní z novojičínského Tonaku drobné akcionáře

08.04.2019 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nový Jičín 8. dubna (ČTK) - Většinový vlastník novojičínského výrobce klobouků Tonak, švédská společnost PCTC Invest vytěsní z firmy drobné akcionáře. Vyplacení menších akcionářů (takzvaný squeeze-out) dnes schválila valná hromada Tonaku. Za akcii chce PCTC Invest vyplácet 17,07 Kč, více než 7000 drobných akcionářů by tak měla vyplatit celkem přes šest milionů Kč.

PCTC Invest je majitelem Tonaku od roku 2000. Dividendy firma nevyplácela, zisk investovala do modernizace výroby. PCTC Invest dosud vlastní 3,932.888 z celkových 4,287.047 akcií Tonaku, což ve firmě představuje podíl 91,74 procenta. Jmenovitá hodnota jedné akcie je 45 Kč. Nabízenou cenu 17,07 Kč za akcii firma stanovila na základě znaleckého posudku. Členové představenstva Tonaku uvedli, že vzhledem ke stavu a hospodářským výsledkům společnosti považují cenu za přiměřenou.

Dnešní valné hromady se zúčastnilo několik desítek menšinových akcionářů. Někteří během ní vznesli protesty. Znalecký posudek, ze kterého vycházela nabízená cena za akcie, podle nich obsahuje množství nedostatků a hodnotu podniku hluboce podhodnotil.

Společnost PCTC Invest uvedla, že se rozhodla vytěsnit menšinové akcionáře poté, co ji jeden z minoritních akcionářů loni kontaktoval s žádostí o odkup jeho akcií. \"Společnost PCTC Invest splnila ve všech ohledech zákonné podmínky pro takzvaný squeeze out a považuje tento způsob za efektivnější a rozumnější pro ni i pro menšinové akcionáře,\" řekl za firmu Aleš Gongol.

Tonak patří mezi největší výrobce klobouků v Evropě. Má přibližně 560 zaměstnanců ve dvou závodech v Novém Jičíně a Strakonicích. V roce 2017 vytvořil čistý zisk 8,26 milionu korun (o tři miliony vyšší než v roce 2016) a dosáhl tržeb 418,4 milionu korun, o necelé procento menších než v předchozím roce.

Zákon v Česku umožňuje vytěsňovat drobné akcionáře od roku 2005. K vyplacení menších akcionářů mohou přistoupit vlastníci, kterým ve firmě patří minimálně devadesátiprocentní většina. Řada minoritních akcionářů proti tomu v minulosti protestovala, stěžovali si hlavně na nízké ceny vyplácené za akcie. Někteří s firmami vedli i soudní spory.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK