Analytici: Požadavek odborů na minimální mzdu ohrožuje ekonomiku

\"Opakovaný růst minimální mzdy dvouciferným tempem nezohledňuje současnou fázi cyklu ekonomiky, tedy zpomalení. Firmy, které čelí poklesu poptávky, by měly další kouli u nohy. Uzavírání mezery mezi úrovní mezd a produktivitou je velmi rychlé a přichází teď už ve špatnou chvíli, v době zpomalení ekonomiky a velké míry rizika přicházejícího zvenku,\" řekla hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

\"Odbory se svým požadavkem na další znatelné navýšení minimální mzdy zapomněly v čase. Jako by snad chtěly uspíšit příchod ekonomické krize,\" uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Česká ekonomika podle něj čelí nejvážnějším hrozbám od roku 2013. \"Odboráři cynicky hazardují s celospolečenskou situací, nereflektují společenský konsensus a sobecky hledí jen svých partikulárních zájmů,\" dodal.

Pokud vláda vyhoví požadavku odborářů, lidé si budou muset za služby a zboží výrazně připlatit, upozornil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Zatímco v loňském roce vzrostlo české hospodářství o 2,9 procenta a mzdy průměrně o 8,1 procenta, reálná produktivita práce přepočtená na zaměstnance vzrostla o 1,3 procenta. Produktivita práce tak roste výrazně pomaleji než mzdy, což je pro českou ekonomiku nebezpečný scénář, podotkl.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy. Odbory ale poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého.