Nejvýznamnějším faktorem ekonomického růstu by letos i příští rok měla být podle ministerstva financí spotřeba domácností. Ta by měla odrážet stále silný růst mezd při velmi nízké nezaměstnanosti. Ke spotřebě by mělo přispět podle úřadu i zvýšení starobních důchodů. Za hlavní nejistotu u odhadovaného vývoje MF označilo odchod Velké Británie z EU, o jehož podobě dosud nebylo rozhodnuto.
Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,3 procenta, tedy vyšší než v lednové prognóze (2,1 procenta). Následně by měla klesnout na 1,6 procenta v roce 2020. Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta.
Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze nezměnilo. Nadále očekává letos průměrný kurz 25,50 Kč/EUR a příští rok posílení 25,10 Kč/EUR.
MF dále zhoršilo odhad vývoje veřejných financí v letošním roce, když snížilo očekávaný přebytek z jednoho procenta HDP na 0,3 procenta HDP.
Tuzemské hospodářství by podle MF mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavní riziko vývoje v zahraničí představují tendence k růstu protekcionismu, průtahy a nejistota ohledně brexitu, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.
V případě domácího vývoje je rizikem odhadovaného vývoje zejména vývoj na trhu práce, kde je nedostatek zaměstnanců, a rychlý růst cen nemovitostí. Problémem mohou být také očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.
Česká národní banka v únorové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. V předchozí prognóze centrální banka počítala letos i příští rok s růstem ekonomiky o 3,3 procenta.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z předchozí lednové predikce):
2018 odhad 2019 odhad 2020 HDP 2,9 2,4 (2,5) 2,4 (2,4) Průměrná míra inflace 2,1 2,3 (2,1) 1,6 (1,6) Nezaměstnanost (VŠPS) 2,2 2,2 (2,2) 2,2 (2,2)