Euromýty aneb jak moc nám škodí Evropský parlament

Euromýtus je přehnané nebo dokonce zcela smyšlené tvrzení o Evropské unii, o aktivitě některé z jejích institucí a o naprosto nesmyslné evropské legislativě. Tato tvrzení bývají často využívána euroskeptickými politiky, kteří přehnaně reagují na evropské instituce a přijímanou legislativu. Euromýty jsou následně využívány jako důvody pro opuštění Evropské unie.

Euromýty často vychází z reálně přijaté legislativy, ovšem přijatá úprava je záměrně přehnaná negativním směrem. Občas můžou euromýty vzniknout na základě činnosti jiné evropské organizace, často se například plete Rada Evropy (mezivládní politické uskupení evropských států bez příslušnosti k EU) a Evropská rada (oficiální orgán EU).

Mezi nejčastěji skloňované euromýty ve všech členských zemí pak patří například zákaz zahnutých okurek nebo banánů. Euromýtus je často také spojen s místním životem a místní politikou, podle euromýtů tak například EU chce ve Velké Británii zakázat tradiční dvoupodlažní autobusy (doubledeckery), v Německu zase bylo pozdvižení, že EU chce zakázat pití piva z tradičních bavorských krýglů.

V České republice jsou tyto euromýty často ještě podpořeny systémem přijimání směrnic a jejich transpozicí do českého práva. Tzv. pozlacování směrnic znamená přijímání dodatečných a přísnějších požadavků v dané oblasti při projednávání legislativy na národní úrovni. Nejznámnějším případem snad byl zákan prodeje nebaleného pečiva, kdy po krátkou dobu byly koblihy, koláče nebo chleba baleny kusově do igelitových obalů (tzv. koblihová vyhláška). To ale rozhodně nebylo nařízení EU, které bychom museli dodržovat. Tato úprava vycházela až z nařízení českého Ministerstva zdravotnictví. I tak ale byl euromýtus už na světě: EU nám zakazuje prodávat koblihy tak, jak to máme rádi.

Euromýty 2018

Euromýty se neustále proměňují a vždy reagují na aktuální události. Často jsou tak v poslední době spojeny například s imigrací do EU nebo s internetem. Mezi nejrozšířenější euromýty zařadil portál Euroskop za minulý rok následující:

• Mýtus 1: EU při kontrole migrace selhává, nedělá pro to nic
• Mýtus 2: Byrokratická EU
• Mýtus 3: Brusel nám diktuje jedno nařízení za druhým
• Mýtus 4: Německo a Francie diktují politiku EU
• Mýtus 5: Odzvonilo „memům“ na internetu
• Mýtus 6: Evropu zaplaví geneticky modifikované plodiny (GMO)
• Přečtěte si na euroskop.cz

Dlouhou historii euromýtů si pak můžete prohlédnout i na oficiální stránce EU, včetně vysvětlení, proč je dané tvrzení mylné. TIP: Euromýty na stránkách Evropské komise

Euromýty a Evropský parlament

S euromýty je vždy spojena Evropská komise a stále častěji i Evropský parlament. Součástí kdekterého euromýtu je vždy spojení "diktát z Bruselu", čímž se euromýtus odkazuje právě na Komisi. Stále častěji jsou ale euromýty uváděny jako "Evropský parlament schválil". 

Euromýty také často vznikají nejen z neověřejných novinových zpráv, ale také často z vtipů, které reagují na přijímanou evropskou legislativu. V minulém roce jste tak mohli narazit například na zcela vážně míněnou zprávu, že EU brání evropských dětem psát dopis Santovi a Ježíškovi. A to kvůli nařízení GDPR, které zpřísnilo nakládání s osobními údaji. V souvislosti s právě projednávanou směrnicí o střídání letního a zimního času se zase opakuje mýtus, že Evropský parlament nám nařídí hodinky.

Nejčastější mýtus spojený s Evropským parlamentem je pak to, že je to byrokratické centrum, ovládané především Německem a Francií a rozhodující vždy ve prospěch Evropské unie. Evropský parlament také zasahuje nepřiměřeně do našich životů a řídí vše od výchovy dětí (zakazuje nám pastelky a omalovánky) až po chleba s máslem (zakázal nám pomazánkové máslo).

Je ale nutno říct, že Evropský parlament není složen jen z německých a francouzských poslanců. Německo má v současné době 96 a Francie 74 poslanců, dohromady tak mají tyto dvě země pouze 170 poslanců z celkových 751. Přičemž například země Visegrádské čtyřky (Česko + Polsko + Slovensko + Maďarsko) mají dohromady 106 poslanců, což je více než Německo. Jak by tedy mohli jen němečtí poslanci přehlasovat všechny ostatní země EU?

Zároveň je Parlament ten orgán EU, který je nám občanům nejbližší. Poslance si volíme přímo my, občané, a europoslanci mají často přístupnou kancelář ve své zemi, kam se mohou občané obracet se svými problémy. To je způsob, jak každý jeden občan může právě ovlivnit fungování EU. Parlament slouží jako váha byrokratické a občanům velmi vzdálené Komise v Bruselu. Pokud se tedy mluví o diktátu u Bruselu, tak je to právě Parlament, který často stojí jako protiváha proti tomuto diktátu.

Pokud se tedy chcete bránit bruselské byrokracii, tak nezapomeňte jít koncem května k eurovolbám.