Albayrak slíbil, že Turecko poskytne 28 miliard lir (111,8 miliardy Kč) na rekapitalizaci státních bank a soukromé banky budou také moci zvýšit svůj kapitál, pokud to bude potřeba. Výplata dividend a odměn bude omezena a některé problémové úvěry budou převedené na podrozvahové fondy, což znamená, že to budou nadále závazky banky, ale neobjeví se v oficiální rozvaze. Podle Albayraka podíl špatných úvěrů na celkovém objemu úvěrů u bank nyní činí 4,2 procenta, což je podle něj celkem dobré. Podle analytiků by se ale tento podíl mohl letos zdvojnásobit.
Turecká lira loni klesla o téměř 30 procent a v nejhorším období vůči dolaru přišla o téměř polovinu své hodnoty. Měnová krize, která otřásla globálními finančními trhy, byla zapříčiněna napjatými vztahy mezi USA a Tureckem a obavami o nezávislost centrální banky. Turecká ekonomika pak po měnové krizi zažila nejhorší čtvrtletní propad za téměř deset let a koncem loňského roku se propadla do recese. Inflace vzrostla až na 25 procent.
Nervózní zahraniční investoři čekají, až dá vláda jednoznačný signál, že končí se svojí strategií ekonomického růstu podporovaného úvěry, kterou prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzvali k ambicióznějším dlouhodobým závazkům na podporu bank, poskytnutí úlevy zadluženým společnostem, zvýšení vývozu a deregulaci centrální banky.
Šéf oddělení strategie rozvíjejících se trhů v TD Securities Cristian Maggio upozornil, že návrh naznačuje, že by se mohl zhoršit rozpočet, a na to budou trhy velmi citlivé, protože je to nyní jedna z mála opor, které Turecko ještě má.
Albayrak, který je prezidentovým zetěm, rovněž uvedl, že vláda poskytne půjčky strategickým sektorům. Za ty považuje vývoz a místní výrobu. Balík také slibuje snížit daň z příjmu právnických osob a omezit osvobození od daně.
Albayrak nechal beze změny vládní odhad ekonomického růstu země v letošním roce, podle kterého má ekonomika vzrůst o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond v úterý uvedl, že očekává pokles ekonomiky o 2,5 procenta, napsala agentura Reuters.