Analýza: Skrytý dluh státu vůči učitelům činí asi 500 miliard Kč

\"Dluh, který veřejný sektor vytvořil vůči učitelům tím, že jim platil zbytečně nízké platy, tak se zhruba od roku 1990 nahromadil do obrovské částky přes 500 miliard korun,\" řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Pokud by stát tyto peníze v minulosti do platů učitelů investoval, mohly být na úrovni kolem 160 procent průměrné mzdy, dodal. Takový poměr podle něj odpovídá podmínkám ve většině vyspělých zemí OECD, kde funguje kvalitní školský systém. Čeští učitelé by tak nyní pobírali přibližně 51.000 korun. Ve skutečnosti měli učitelé včetně vedoucích pracovníků loni průměr 35.089 korun měsíčně.

Průměr běžných učitelů, tedy bez ředitelů, byl podle údajů ministerstva školství 31.445 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda v Česku činila loni 31.885 korun měsíčně. Průměrný plat českých učitelů včetně ředitelů byl v minulém roce zhruba na úrovni 110 procent průměrné mzdy v ČR. Například v Německu nebo Finsku jsou platy pedagogů na 180 procentech průměrné mzdy v těchto zemích, řekl Skořepa.

Dlouhodobé podfinancování pedagogů v ČR je podle Skořepy zřejmé i z porovnání platů učitelů a ostatních vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v ČR berou pedagogové asi 60 procent průměrné mzdy vysokoškoláků, v Německu je průměrný plat učitele přibližně stejný jako celkový průměr vysokoškolských pracovníků, v Rakousku se pohybuje kolem 90 procent příjmu vysokoškoláků, řekl analytik.

Data, se kterými pracoval, končila v roce 2015. Údaje z posledních let podle něj zřejmě ukážou, že se situace mírně zlepšuje. Podle dat ministerstva školství narostly platy učitelů loni proti roku 2017 o 10,9 procenta, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. Vláda ve svém programu slíbila do roku 2021 růst na 150 procent úrovně z roku 2017, podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by pak průměr měl činit alespoň 45.000 korun.

Podle propočtů České spořitelny by to znamenalo, že ohodnocení pedagogů bude v roce 2021 činit zhruba 133 procent průměrné mzdy v ČR. K tomu by podle Skořepy měl stačit každoroční růst průměrného učitelského platu v následujících třech letech o přibližně 11 procent. Pokud by měl učitelský plat vzrůst na 160 procent průměrné mzdy, musel by růst každý rok o 18 procent, uvedl Skořepa.

Analýza podle něj ukázala i souvislost mezi platy a kvalitou poskytovaného vzdělávání. V zemích, kde mají vyučující vyšší příjmy, mívají žáci lepší výsledky v testování PISA, které ověřuje jejich znalosti a dovednosti, řekl. Záleží ale i na tom, zda a jak se peníze rozdělují mezi učitele podle kvality jejich výuky a výsledků jejich žáků, dodal analytik.