Jaké přestávky se započítávají do pracovní doby?

§ 88 a § 89 předpisu č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce jasně hovoří o tom, že zaměstnavatel je zaměstnanci povinen poskytnout přestávku na jídlo a oddych. Některé přestávky se do pracovní doby nezapočítají, jiné ale naopak musí. Které to jsou?

Kdy si můžete v práci vzít pauzu?

Zaměstnavatel musí zaměstnanci umožnit vzít si pracovní přestávku nejpozději po 6 hodinách nepřetržitého pracovního provozu. Pokud jde o neplnoletého zaměstnance, přestávka mu musí být poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržitého pracovního provozu.

Tyto pauzy se musí čerpat během dne – přestávku si nelze vzít na začátku pracovní doby anebo na jejím konci. Musí navíc trvat minimálně 30 minut. Zaměstnavatel ji ale může rozdělit podle provozních možností. Pokud by tak učinil, minimálně jedna z pauz musí trvat alespoň 15 minut.

Jak dlouhá musí být pauza na oběd a oddech?

Jedna přestávka o minimální délce 30 minut platí pro klasickou osmihodinovou směnu, ale i pro dvanáctky. Pracovníci v dopravě, řidiči autobusu a údržba silničních komunikacích musí mít nejpozději po 6 hodinách pauzu alespoň 45 minut za předpokladu, že je jejich pracovní doba delší než 9 hodin. Také ji lze ale rozdělit.

Do pracovní doby započítávána není a nenáleží za ni tedy mzda, plat ani náhrada mzdy. V práci se zkrátka budete muset zdržet minimálně o půlhodinu déle. Přestávku nelze vynechat, abyste mohli odejít dříve.

Během pauzy se však na pracovišti zdržovat nemusíte. Zaměstnavatel během přestávky na oddych a jídlo nemůže určit zaměstnanci, co má dělat anebo kde se zdržovat. Zakázat opuštění pracoviště lze jen za výjimečných podmínek a navíc na základě zvláštního vnitřního předpisu, popř. kolektivní nebo pracovní smlouvy. Důvodem by však musela být bezpečnost práce nebo ochrana objektu.

Kdy nemůžete čerpat klasickou pracovní přestávku?

Najdou se situace, u kterých nebudete mít nárok na klasickou půlhodinovou přestávku, i když je zákonem daná. Děje se tak tehdy, pokud je ve vašem zaměstnání nutná technologická či provozní nepřerušitelnost práce. Nejčastěji se jedná o tzv. jednomužnou obsluhu.

Dále klasická pauza nemusí být zaměstnanci umožněna, jestliže ji nelze organizačně zajistit, a to např. kvůli tomu, že za zaměstnance není žádná náhrada a nešlo by jej v době přestávky vystřídat. Poslední případ, kdy nemusí být přestávka čerpána, je situace, kdy má zaměstnanec i během práce dostatek času a prostoru na to, aby si oddychl anebo se najedl. Doba oddychu anebo jídla se pak započítává do pracovní doby a zaměstnanci za ni náleží mzda nebo plat.

Kdo musí mít bezpečnostní přestávky?

Speciálním druhem pauz jsou bezpečností přestávky. Ty náleží těm zaměstnancům, kteří pracují za ztížených podmínek, vykonávají monotónní práce, stojí za linkou, obsluhují stroje anebo jsou řidiči z povolání a pracovní tempo si nemohou sami určit anebo upravit.

Bezpečnostní přestávky se stejně jako ty klasické neposkytují na začátku ani na konci pracovní doby. Pokud jste při práci někým střídání, nárok na pauzu mít nemusíte. Stejně tak tomu je v případě, pokud budete na nějakou dobu převedeni na méně náročnou práci.

Osoby, které vykonávají monotónní práci, mají každé dvě hodiny nárok na bezpečnostní přestávku o délce 5 – 10 minut, a to i kdyby se mělo jednat o práci na počítači.

Bezpečnostní přestávky řidičů

Řidiči z povolání mají určenou maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny. Po uplynutí této doby musejí čerpat bezpečnostní pauzu nejméně o délce 45 minut. Lze ji však také rozdělit. Může být nahrazena přestávkou na 15 minut a následně přestávkou na 30 minut.

Všechny bezpečnostní přestávky jsou součástí pracovní doby a zaměstnanci za ně náleží mzda. Pokud bezpečnostní pauza padne na dobu, kdy má pracovník čerpat přestávku na jídlo a oddech, budou i přesto proplacené.

Čtěte také:

• Na co máte v práci nárok dle Zákoníku práce?
• 5 věcí, které byste měli vědět o práci na home office
• Kdy máte nárok na náhradní volno