\"Požadavky odborů překročily únosnou mez, a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky,\" uvedl Dlouhý. Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na počátku dubna uvedla, že požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15.000 korun. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. O jejím růstu rozhodne vláda na základě diskuse se sociálními partnery v tripartitě. Hospodářská komora její součástí není, má jen poradní hlas.
Dlouhý vyzval vládu, aby tlaku odborů nepodléhala a více naslouchala potřebám firem a zlepšovala podnikatelské prostředí. Jedním z takových kroků by podle komory mohlo být zavedení paušální daně. \"Mám pocit, že vláda v poslední době silně ustupuje tlakům ze strany odborů i menšího koaličního partnera,\" uvedl Dlouhý.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem měsíce uvedla, že podpoří jen takový nárůst minimální mzdy, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. Podle ministryně je těžko představitelné, že by růst minimální mzdy byl zhruba dvojnásobný než růst průměrné mzdy.
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13.350 a 26.700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15.000 až 30.000 korun.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Za celý rok 2018 stoupla meziročně o 8,1 procenta na 31.885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.