Vláda zvolila formu zákona místo standarních smluv. V případě Tchaj-wanu je ale třeba zákona, protože Česko s ohledem na politiku jedné Číny neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát.
\"Tchaj-wan se řadí mezi asijské tygry,\" řekla při zdůvodnění potřeby zákona ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Připomenula, že celkový obrat v rámci obchodní výměny mezi Českou republikou a Tchaj-wanem činil předloni zhruba 30 miliard korun, přičemž za předchozích pět let se zvýšil o 20 procent.
Větší část obratu tvořily tchajwanské investice v Česku ve výši 26 miliard korun. V Česku působí tchajwanské společnosti Foxconn, Acer nebo Azus. Ročně navštíví ČR zhruba 185.000 občanů Tchaj-wanu, což je třetina všech čínsky hovořících turistů. Na Tchaj-wanu jsou české společnosti Škoda, TOS Varnsdorf, Veletrhy Brno, Moser, Preciosa nebo Botanicus, vypočítávala ministryně.
Komunistický poslanec Zbyněk Pawlas se obával, zda zákon neohrozí český vývoz a investice do Číny. Leo Luzar (KSČM) zapochyboval o tom, jestli je zákon s ohledem na rozdíly v obchodní bilanci v českém zájmu. \"Kdyby to nebylo v našem zájmu, tak to nepředkládáme,\" zareagovala Schillerová. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dodal, že Čína vždy respektovala českou ekonomickou spolupráci s Tchaj-wanem. \"Máme svoji politiku jedné Číny, ale to nám nebrání budovat vztahy s Tchaj-wanem,\" dodal.
Příjmy českých firem a lidí plynoucích z Tchaj-wanu jsou nyní zdaňovány v Česku bez ohledu na to, jestli podléhají zdanění v Tchaj-wanu. Daň zaplacenou na Tchaj-wanu si může poplatník pouze uplatnit jako výdaj. Zároveň příjmy osob, které jsou přihlášeny k placení daní na Tchaj-wanu a které získávají na území ČR, podléhají zdanění v ČR. Návrh zákona, který to má změnit, je výsledkem dohody z prosince 2017.
Česká republika má podle Schillerové uzavřeno přes 88 smluv o zamezení dvojímu zdanění u daní z příjmu; v dohledné době by jejich počet mohl přesáhnout stovku.