V minulém článku jsme si prošli jednotlivé náležitosti kvalifikační dohody a za jakých podmínek si může zaměstnanec zvyšovat svou kvalifikaci. Dneska se podíváme na to, co všechno vám zaměstnavatel zaplatí a co se stane, když kvalifikační dohodu porušíte.
- Jaké druhy nákladů je možné zahrnout do kvalifikační dohody?
- Kdy se jedná o porušení kvalifikační dohody?
- Co není porušení kvalifikační dohody ze strany zaměstnance?
Jaké druhy nákladů je možné zahrnout do kvalifikační dohody?
Zaměstnavatel musí do kvalifikační dohody uvést veškeré druhy nákladů, které by měl zaměstnanec v případě porušení dohody zaměstnavateli uhradit. Na úhradu jiných než sjednaných nákladů by totiž neměl právo.
Uvede-li tedy zaměstnavatel do dohody nižší částku a skutečné náklady budou vyšší, nebude je moci po zaměstnanci vyžadovat. Pokud by skutečné náklady byly nižší než celková částka nákladů uvedená v kvalifikační dohodě, nemůže být po zaměstnanci požadováno více, než kolik zaměstnavatel skutečně vynaložil.
Požadovat tedy lze pouze skutečně vynaložené náklady do maximální výše částky uvedené v kvalifikační dohodě.
Typicky se do kvalifikační dohody zahrnují tyto náklady:
- náhrada mzdy nebo platu při zvyšování (prohlubování) kvalifikace, a to včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění hrazených ze strany zaměstnavatele,
- cestovní náhrady,
- náklady na kurzovné nebo školné za absolvovaná školení a jiné formy vzdělávání,
- náklady na pořízení studijních pomůcek.
(foto: Shutterstock)
Kdy se jedná o porušení kvalifikační dohody a v jakých případech o porušení nejde?
Vzhledem k tomu, že zákon hovoří o setrvání v zaměstnání, není nezbytně nutné, aby v této době byl skutečně prováděn výkon práce. Do doby setrvání se proto počítá také doba, kterou zaměstnanec strávil v dočasné pracovní neschopnosti nebo na mateřské dovolené. Naproti tomu doba na rodičovské dovolené se zde nezapočítává.
Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr u zaměstnavatele před uplynutím stanovené doby, jedná se o porušení kvalifikační dohody a zaměstnanci vzniká povinnost sjednané náklady uhradit.
Pokud by však setrval v zaměstnání alespoň poměrnou část sjednané doby, bude povinen pouze k úhradě poměrné části nákladů. Příkladem může být situace, kdy se zaměstnanec v kvalifikační dohodě zaváže setrvat u zaměstnavatele po dobu 3 let od zvýšení kvalifikace, přičemž po roce dojde k rozvázání pracovního poměru. V takovém případě bude zaměstnanec povinen k úhradě 2/3 sjednaných nákladů.
Za porušení kvalifikační dohody ze strany zaměstnance se nepovažuje ukončení pracovního poměru z následujících důvodů:
- výpověď ze strany zaměstnavatele pro případ, že nejde o výpověď z důvodů porušení povinností zaměstnance vyplývajících z předpisů vztahujících se k vykonávané práci;
- ukončení pracovního poměru dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e), tj. z organizačních důvodů (ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, anebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným s ohledem na rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, případně o jiných organizačních změnách) anebo zdravotních důvodů (zaměstnanec nesmí dle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo pozbyl-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě pracovní způsobilost).
O porušení nejde také v následujících situacích:
- zaměstnavatel v posledních dvanácti měsících po dobu nejméně šest měsíců nevyužíval kvalifikaci zaměstnance, které dle kvalifikační dohody dosáhl;
- zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění, protože se zaměstnanec stal bez svého zavinění dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro niž si kvalifikaci zvyšoval;
- zaměstnanec nemůže dle lékařského posudku vykonávat práci, pro niž si zvyšoval kvalifikaci, anebo pozbyl dlouhodobě způsobilost tuto práci vykonávat z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.
Také si přečtěte: