Ačkoli to tak spousta zaměstnanců nevnímá, zkušební doba se sjednává proto, aby měl přijatý uchazeč dostatek času na to zjistit, zda mu práce na nové pozici vyhovuje. Zaměstnavatel si ve stejném období prověří jeho schopnosti a znalosti.
Ve zkušební lhůtě se navíc projeví i zaměstnancova osobnost, která je pro plynulost práce a pracovní morálku naprosto klíčová. Může se totiž stát, že ačkoli bude přijatý uchazeč schopný po pracovní stránce, nezapadne do kolektivu. Může mít také problém s prací v týmu.
Ukončení pracovního poměru je v této lhůtě poměrně snadné, a tak část zaměstnanců vidí ve zkušební době spíše nejistotu. Vyhodit zaměstnance může zaměstnavatel kdykoli a bez udání důvodu. Totéž ale platí i opačně. Klidně se může stát, že uchazeči práce nesedne anebo prostě dostane atraktivnější nabídku, kvůli které bude chtít odejít co nejrychleji.
Přestože není ze zákona povinná, volí zkušební dobu valná většina zaměstnavatelů. A pokud se jednou sjedná, musí se řídit pravidly, která přesně určuje zákoník práce:
- Maximální délka zkušební doby
- Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
- Ochrana při nemoci ve zkušebce
Jak dlouho trvá?
Zatímco minimální délka zkušební doby stanovená není, její maximální délka ano. Podle zákona nesmí zkušební doba trvat déle než tři měsíce vkuse. U vedoucích pozic pak šest měsíců vkuse. Dále platí pravidlo, že by zkušební lhůta neměla být delší než polovina smluveného pracovního poměru. To v praxi znamená, že pokud zaměstnanec nastoupí na dobu určitou, která je stanovena na 4 měsíce, neměla by jeho zkušební doba přesáhnout hranici dvou měsíců. Sjednaná by navíc měla být nejpozději v den nástupu do zaměstnání.
Zkušební doba nesmí být podle zákona dodatečně prodlužována. Výjimkou je pouze celodenní překážka, kvůli které nemůže zaměstnanec práci vykonávat. Podobně je to také s celodenní dovolenou či nemocí.
Tip: Jak je to s dovolenou ve zkušební době?
(foto: Shutterstock)
Podání výpovědi je jednoduché
Jak už bylo zmíněno, výhodou (pro někoho možná nevýhodou) zkušební doby je poměrně jednoduché zrušení pracovního poměru, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak od zaměstnance. Během lhůty lze dát výpověď okamžitě a bez udání důvodu. I tak by ale měla být zachována její písemná forma, v opačném případě je výpověď neplatná. Pracovní poměr pak končí v den jejího doručení. Pokud bude výpověď ze dne na den podána ze strany zaměstnavatele, na odstupné zaměstnanci nárok nevzniká.
Nemocenská ve zkušební době?
Pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, platí částečná ochrana proti výpovědi. Proč částečná? Jistotu, že nepřijde o práci, má totiž jen prvních 14 dní. Od 15. kalendářního dne má pak zaměstnavatel plné právo pracovní poměr zrušit.
Dny, které zaměstnanec stráví doma na nemocenské, se mu do zkušební doby nepočítají. Takže pokud by mu lhůta běžela od 1. února do 30. dubna a on byl během této doby týden nemocný, „zkušebka“ se mu automaticky prodlouží až do 7. května.
Střídat zaměstnance se firmám nevyplácí
Zaměstnanci se během zkušební doby výpovědi většinou bát nemusejí. Zaměstnavatelům se totiž časté střídání pracovníků finančně nevyplácí. Nabírání nových zaměstnanců navíc znamená zdlouhavý proces zaškolování. V prvních týdnech tedy vyhazov rozhodně nečekejte.
Pamatujte na to, že i když se z počátku můžete dostat do nepříjemných situací, není vhodné dělat ukvapené závěry. Noví zaměstnanci bývají zpočátku nervózní, protože se snaží zapadnou a podat co možná nejlepší výkon. To, že v něčem pochybí, je stejně normální jako časté dotazy, které mají na zkušenější kolegy. Pokud se vám tedy prvních pár dní v novém zaměstnání nebude zamlouvat, neukvapujte se a dejte tomu čas. Zkušební doba je dostatečně dlouhá na to, abyste se během ní mohli v klidu rozmyslet.
Také si přečtěte: