Není to nic nového. Český národ je znám svou spořivostí. Když je například hluboko do kapsy, na dovolenou stejně vyjedeme, i kdybychom po celou dobu její trvání měli jíst jen chleba s paštikou, které jsme si dovezli k moři z domova a budeme to zapíjet vodou z kohoutku. To už snad ale ani dnes není třeba. Podle výzkumu jednoho z českých bankovních domů mají Češi našetřeno a spoří vesele dál, i kdyby to měly být jen menší částky. V současnosti mají na účtech na 2,5 bilionu Kč.
Kolik a kdo?
Podle průzkumů si odkládá peníze bokem většina domácností. Nejčastěji si rodiny „odtrhnou“ ze sumy své měsíční spotřeby i více než 2 000 Kč, stejný počet pak od 100 do 500 Kč. V dotazníku takto odpověděla asi čtvrtina respondentů. Vyšší částky, tedy od 500 do 1000 Kč si dává bokem pětina lidí a stejný podíl tázaných si dokládá ještě víc – 1 000 až 2 000 Kč. Několik jedinců se přiznalo, že pro ně není problém si bokem odložit z výplaty víc než 10 000 Kč.
Reálná možnost a vysněná touha, jakou částku si spořit, se nekryjí, jak se dalo očekávat. Většina by si ráda dala bokem více, ale není to ve jejích silách. Tito lidé by si alespoň chtěli ušetřit větší částku, než naspořili v loňském roce. Jsou to hlavně mladí do 30 let. Největším problémem je zde ale nejspíš vůle, protože ke stejnému předsevzetí se loni přiznalo také dost respondentů do 30 let, dokázala to však ani necelá pětina z nich.
Kam peníze ukládáme?
- Tři čtvrtiny dotázaných si příliš nelámou hlavu s tím, kam, a hlavně na jaký účet peníze ukládají. A tak si finanční rezervu vytvářejí na běžných účtech.
- Dalším oblíbeným produktem je penzijní spoření. Lidé ho využívají ve formě penzijního připojištění, tedy v transformovaných fondech, nebo jako doplňkové penzijní spoření – účastnické fondy. Co je to penzijní spoření?
- Na dalším místě jsou spořící účty. Ty využívají přibližně dvě pětiny dotázaných. TIP: Srovnání spořicích účtů
- Stavebko si dohodli zhruba tři lidé z deseti.
- Necelá třetina respondentů nedůvěřuje nikomu a nechává si peníze doma.
Na co si ukládáme?
- Na otázku, proč lidé spoří, byly slyšet nejčastěji odpovědi – kdyby bylo hůř. Tak se vyjádřila asi třetina dotazovaných.
- Na nečekané výdaje si peníze odkládá každý sedmý a podobný počet respondentů si spoří na vlastní bydlení.
- Každý sedmý dotazovaný neměl ke spoření valný důvod, prostě mu peníze zbyly.
- Pro lidi spíše středního věku (30 až 44 let) je důležité mít nějakou finanční rezervu. Mladší si spíš odkládají na bydlení a hobby. Lidé starší 45 let už vidí reálně vidinu důchodu a spoří na něj, uvádějí jako důvod také nečekané výdaje.
Zač utrácíme?
Dost nečekaná třetina respondentů, převážně mladých, se neobejde bez menších nákupů, i když kvůli tomu neušetří. Pozoruhodné ale je, že každý čtvrtý tázaný přiznal, že nakupuje tajně, aby o tom přítel či manžel nevěděl. Peníze však berou ze svých rezerv. Jak už jsme naznačili, jde především o ženy, které utrácejí za oblečení a kosmetiku. Nejčastěji je zlákají akce a přiznaly, že utrácejí, protože se při nákupech cítí dobře. Muži tvrdí, že při nakupování používají rozum, srovnávají ceny a snaží se nakupovat racionálně.
Také si přečtěte: Kolik uspoříte s 10 korunami denně?