Náhrada mzdy za dovolenou v 10 bodech

Podmínky čerpání dovolené a její rozsah jsou stanoveny v zákoníku práce. Minimální výměra roční dovolené v Česku činí 4 týdny dovolené. Zaměstnanci taxativně vyjmenovaní v § 109 odstavci 3 zákoníku práce mají nárok na 5týdenní roční dovolenou a pedagogičtí a akademičtí pracovníci vysokých škol potom na 8týdenní dovolenou.

OSVČ mají neplacenou dovolenou

Legislativa v zákoníku práce upravuje dovolenou pouze pro zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné mohou mít libovolně dlouhou dovolenou, ale vždy „neplacenou“. V praxi mají tedy v průměru osoby samostatně výdělečně činné během roku méně nepracovních dní než zaměstnanci.

U dohod neplatí pravidla pro dovolenou

Práce na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti je velmi oblíbená, ale je nutné mimo jiné počítat s tím, že na práci na dohody se nevztahují některá ustanovení zákoníku práce jako u standardního pracovního poměru, přičemž dovolená je jednou z nich. Při práci na dohody vzniká nárok na dovolenou pouze v případě, že je to v písemné dohodě přímo sjednáno, v opačném případě nikoliv.

Dovolená nad limit je oblíbený firemní benefit

Legislativou je stanovena pouze minimální doba délky dovolené, zaměstnavatelé mohou nad rámec poskytovat dovolenou navíc. V praxi řada soukromých společností poskytuje alespoň týden dovolené navíc nad zákonné 4týdenní minimum.

Příjmy za předcházející čtvrtletí

Základním vstupním údajem pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou je průměrný hodinový výdělek za předcházející čtvrtletí. Např. při čerpání dovolené v červenci (třetí kalendářní čtvrtletí) se bude náhrada mzdy počítat z rozhodných příjmů v měsících dubnu, květnu a červnu (tj. z měsíců druhého kalendářního čtvrtletí).

Přečtěte si: Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou

(foto: Shutterstock)

Lze mít vyšší náhradu mzdy

Do rozhodných příjmů vstupují i např. prémie. Zaměstnanci, kteří mají během roku vyšší výkyvy v měsíční mzdě tak mohou správným naplánováním čerpání dovolené dosáhnout na vyšší náhradu mzdy za dovolenou.

Odvádí se daň i pojistné

I z náhrady za dovolenou se platí daně ze mzdy. Mzdová účetní tedy vypočítává daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění standardním způsobem. Povinné pojistné platí za zaměstnance i zaměstnavatel.

Pracovní neschopnost přerušuje dovolenou

V případě pracovní neschopnosti během dovolené dochází k přerušení dovolené. Z důvodu nemoci během naplánované dovolené se tedy dovolená nevyčerpá a pracovní neschopnost „má přednost“.

Náhrada mzdy za dovolenou náleží i penzistům

Každoročně stoupá počet penzistů pracujících v důchodu. Pracující penzisté přitom mají nárok na dovolenou jako ostatní zaměstnanci. Pobíráním státního důchodu nejsou nijak limitování v nároku na zákonnou dovolenou.

Přečtěte si: I pracující důchodce může pobírat nemocenskou

Délka dovolené při zkráceném úvazku je stejná

Zaměstnanci pracující každý den na nižší hodinový úvazek mají nárok na stejný rozsah dovolené jako ostatní zaměstnanci, minimálně tedy 4 týdny. Pouze při práci např. 6 hodin denně náleží náhrada mzdy za den dovolené za těchto 6 hodin a nikoliv jako při práci na plný úvazek. Při stejné hodinové mzdě je tedy při práci na zkrácený úvazek denní náhrada za dovolenou nižší než při práci na plný úvazek.

Čerpání dovolené neurčuje jen zaměstnanec

Ideální pro správné rozvržení dovolené jsou dobré vzájemné vztahy na pracovišti, neboť zaměstnanec si nemůže dle zákoníku práce určovat čerpání dovolené zcela dle svého uvážení.

Přečtěte si: Jak čerpat dovolenou ve zkušební době