Pracovní pohotovost je rozlišena v § 78 zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce. V tomto paragrafu je také definována pracovní doba, odpočinek, práce v noci, o víkendech, přesčas apod.
Co je pracovní pohotovost?
Pracovní pohotovost je doba, během které je zaměstnanec neustále připraven k možnému výkonu práce za předpokladu, že by jej zaměstnavatel povolal do práce. Zaměstnanec se po dobu pracovní pohotovosti musí zdržovat kdekoliv mimo pracoviště.
Může vám zaměstnavatel nařídit pracovní pohotovost?
Může. Ale jedině tehdy, pokud zaměstnavatel se zaměstnancem uzavře oboustrannou dohodu o pracovní pohotovosti. Jinak ji nelze jednostranně nařídit. O tom, jak by ale měla dohoda o pracovní pohotovosti vypadat, zákoník práce už nehovoří. V praxi je možné mít pouze ústní formu, doporučována je ale vždy písemná kvůli stanovení podmínek.
V písemné dohodě by neměly chybět informace o tom, jak bude pracovní pohotovost rozvržena a o maximálním rozsahu jejího trvání. Dále by mělo být jasně definováno, kdy bude zaměstnanec seznámen s rozvržením pohotovosti, jak musí být během ní dostupný a do kdy se musí dostavit na pracoviště.
Po uzavření ústní nebo písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem již může být pohotovost přímo nařízena.
Zdroj: Shutterstock
Odměna za pracovní pohotovost
Zaměstnanci za dobu, kterou strávil v pracovní pohotovosti, náleží nejméně 10 % z průměrného výdělku. Jakmile se ale povolaný zaměstnanec ocitne na pracovišti a začne vykonávat práci, zmíněných 10 % mu již nenáleží. Automaticky u něj vzniká nárok na mzdu nebo plat, protože z pohotovosti přešel do pracovní doby.
To je také důvod, proč se zaměstnanec, který drží pracovní pohotovost, nesmí vyskytovat na pracovišti. Spadal by pod běžnou pracovní dobu. Do té se totiž nepočítá jen doba strávená prací, ale i čas, během kterého je zaměstnanec připraven k pracovnímu výkonu.
Pokud by zaměstnance během pracovní pohotovosti nikdo nekontaktoval, náleží mu pouze 10 % z průměrného výdělku, plat nebo mzda ne.
Příplatky za pracovní pohotovost
Jestliže zaměstnanec v pracovní pohotovosti začne po výzvě zaměstnavatele vykonávat práci v čase, který nespadá do stanovené týdenní pracovní doby, která je uvedena v pracovní smlouvě, hodnotí se tato doba nejen jako pracovní doba, ale i jako práce přesčas.
Zaměstnanci tedy náleží i příplatek ve výši minimálně 25 % z průměrného výdělku.
Kolik může mít zaměstnanec přesčasů?
Pokud zaměstnanec vykonává jakoukoliv práci přesčas, zaměstnavatel by měl brát do úvahy limity, které stanovuje zákon. Ten také hovoří o tom, že práce přesčas by měla být vykonávána výjimečně. Nařízena může být jen z vážných provozních důvodů. V takových případech ji ale zaměstnavatel může nařídit i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.
Zaměstnanec může mít týdně maximálně 8 hodin přesčasů. Ročně to nesmí být více než 150 hodin. To jsou přesčasy, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Přesčasy nad rámec mohou být pouze po dohodě se zaměstnancem. I to však má svá pravidla. Přesčasů nesmí být průměrně více než 8 hodin týdně, a to maximálně po dobu 26 po sobě jdoucích týdnů. Výjimečně takto zaměstnanec může fungovat až 52 po sobě jdoucích týdnů, musí to však být zahrnuto kolektivní smlouvě.
Práce přesčas během pracovního odpočinku
Pokud zaměstnance v pracovní pohotovosti nezavolají do práce, doba takto strávená bude brána jako odpočinek. Na ten má zaměstnanec nárok mezi 2 směnami. Pracovní odpočinek pak lze přesčasem zkrátit maximálně na 8 hodin.
Čtěte také: