Příspěvek na bydlení vyplácí stát těm domácnostem, které nemají dostatečný příjem na pokrytí nákladů na bydlení. Každá rodina, která o finanční pomoc zažádá, však musí splnit několik podmínek. V první řadě musí mít v domě nebo v bytě, na který příspěvek požaduje, trvalé bydliště. Na druhou stranu nezáleží, zda se jedná o objekt v osobním nebo družstevním vlastnictví. Přispívá se rovněž na nájem.
Jak se příspěvek vypočítá?
Žadatel o příspěvek na něj má nárok jen v případě, pokud náklady na bydlení přesahují součin rozhodného příjmu domácnosti a koeficientu 0,3 (v Praze 0,35). Tento součin nesmí být zároveň vyšší než výše normativních nákladů na bydlení.
V praxi jde tedy o 30 a 35 procent příjmů celé domácnosti, do které se však započítávají všechny osoby, které mají ve stejném domě či bytě hlášený trvalý pobyt. Do rozhodného příjmu se pak počítá i přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek. Při výpočtu příspěvku na bydlení se posuzuje takzvané rozhodné období, tedy kalendářní čtvrtletí, které žádosti předchází.
Co jsou to náklady na bydlení?
Kromě samotného nájmu a výdajů za energie, tvoří náklady na bydlení také výdaje za:
- provoz výtahu,
- osvětlení společných prostor v domě,
- úklid společných prostor v domě,
- odvoz komunálního odpadu,
- odvoz odpadních vod a čištění jímek,
- vybavení bytu společnou televizí a rozhlasovou anténou.
V případě družstevního bydlení je to trochu jinak. Nevychází se ze skutečných výdajů, ale z těch, které jsou stanoveny zákonem. Záleží na počtu lidí, kteří v domácnosti žijí:
- jedna osoba – 2 050 korun,
- dvě osoby – 2 805 korun,
- tři osoby – 3 668 korun,
- čtyři a více osob – 4 424 korun.
Normativní náklady na bydlení
Co se týče normativních (průměrných) nákladů na bydlení, jejich výše se v případě nájemního a družstevního bydlení liší. O výši normativních nákladů na nájemní byt rozhoduje kromě počtu osob v domácnosti také velikost obce. U bytu či domu v osobním vlastnictví záleží jen na počtu osob.
Normativní náklady u nájemních bytů |
|||||
---|---|---|---|---|---|
Počet osob |
Praha |
Obec s více než 100 000 obyvateli |
Obec od 50 000 do 99 999 obyvateli |
Obec od 10 000 do 49 999 obyvateli |
Obec do 9 999 obyvatel |
1 |
8233 |
6541 |
6233 |
5314 |
5117 |
2 |
11 444
|
9 129
|
8 708 |
7 450 |
7 180 |
3 |
15 288 |
12 260 |
11 710 |
10 065 |
9712 |
4 a více |
18 805
|
15 154 |
14 491 |
12 507 |
12 082 |
Tip: Spočtěte si příspěvek na bydlení v kalkulačce.
U vlastních a družstevních bytů záleží pouze na počtu členů v domácnosti:
- 1 osoba – 4 670 korun,
- 2 osoby – 6 661 korun,
- 3 osoby – 9 050 korun,
- 4 a více osob – 11 268 korun.
Jak o příspěvek zažádat?
O příspěvek na bydlení se žádá na úřadu práce, který byl žadateli přidělen na základě trvalého bydliště. A jak už bylo výše naznačeno, na úřadě bude třeba vyplnit formulář o výši nákladů na bydlení a Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Výdaje bude samozřejmě potřeba dokázat fakturami, výpisy z účtu či nájemní smlouvou. Doloženo musí být také placení záloh na energie. V případě, že jsou součástí domácnosti i děti mladší 15 let, je třeba doložit také jejích rodné listy.
Jelikož je nárok na příspěvek přiznáván zpětně, je třeba žádost podávat každé čtvrtletí. Pokud vám úřad příspěvek nepřizná, můžete o něj znovu zažádat až tehdy, sníží-li se vaše příjmy. Formulář je k dispozici přímo na úřadě, můžete si ho však stáhnout také na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Na vyřízení má pak úřad 30 dní. Příspěvek stát vyplácí jednou měsíčně a maximálně tři měsíce zpětně.