Se senátní úpravou ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nesouhlasil. Upozorňoval mimo jiné na to, že spodní hranice sankce není v těchto případech stanovena. Pokuta za případné banální prohřešky proto může být podle něho i symbolická v řádech stovek korun. Horní hranici novela stanoví na tři miliony korun.
Většina senátorů ale podpořila úpravu navrhovanou hospodářským výborem. Senátor ODS Vladislav Vilímec (ODS) soudí, že v zákonu se v této věci stala chyba, když byl přestupek porušení evropského nařízení zahrnut mezi nejzávažnější přestupky, u nichž nelze upustit od správního potrestání.
Vláda uvádí, že cílem nařízení je zajistit, aby spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU, ať už on-line nebo osobně, nebyli diskriminováni, pokud jde o přístup ke zboží či službám, cenu, podmínky prodeje či platební podmínky. Výjimkou budou případy, kdy je to opodstatněno z důvodů, jako je DPH nebo určité právní předpisy na ochranu veřejného zájmu.
Loňské nařízení EU se týká řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků. Platit začalo v prosinci. Nařízení obyvatelům členských států unie rozšiřuje přístup k zahraničním nákupům produktů, aniž je internetová stránka zablokuje nebo potenciální zákazníky automaticky přesměruje na jiný web kvůli jejich státní příslušnosti, místu bydliště nebo dočasnému pobytu.
Nařízení zakazuje také odmítnout prodej zboží nebo uplatnění odlišných podmínek v situaci, kdy dotčené zboží není doručováno do členského státu zákazníka.
Opatření se vztahuje například na on-line rezervace hotelového ubytování, pronájem automobilů nebo koupi vstupenek na koncerty. Nebude se týkat zboží chráněného autorskými právy či letenek.