Sektorová daň pro banky je v poslední době žhavé téma, protože banky odvádí značné částky ze zisku svým domovským mateřským společnostem:
- Které parlamentní strany jsou pro zavedení sektorové daně?
- Jakou bude mít sektorová daň podobu?
- Kolik přinese sektorová daň peněz do státního rozpočtu?
- Kdy bude zavedena sektorová daň pro banky?
Měla by ČR zavést sektorovou daň?
Které parlamentní strany jsou pro zavedení sektorové daně?
ANO
ANO bylo dříve vysloveně proti zdanění dividend (a nadále tak vystupuje). Jenže levicoví voliči si žádají zdanění bank, proto premiér a předseda hnutí ANO navrhuje to, aby byl zřízen fond (Fond národního rozvoje), kde by musely bankovní společnosti odvádět část svých dividend (10 až 20 %). Tyto peníze by šly na investice do mateřských škol a nemocnic.
Proti tomu ovšem vystupuje ČSSD, která prosazuje bankovní daň z aktiv. Premiér Babiš nicméně potvrdil, že bankovní daň z aktiv za jeho vlády neprojde.
ČSSD
ČSSD volá po zdanění bankovních zisků již druhé vládnoucí období po sobě a dosud narážela na odpor ANO (a dříve KDU-ČSL). Situace se ovšem začíná pomalu měnit. Voliči, na které cílí obě tyto strany, volají po zdanění finančních institucí, které svým mateřským společnostem posílají nemalou část zisku ve formě dividend.
ČSSD je pro takzvanou sektorovou daň z aktiv bank. Sazba této daně by dle ekonomických expertů ČSSD měla být progresivní (růst s objemem aktiv bank) mezi 0,03 a 0,05 % z bankovních aktiv. ČSSD by příjmem z této daně ráda hradila rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky.
KSČM
Další strana, která cílí po zdanění zisku bank (a vůbec všech velkých společností). A proč zůstat pouze u zdanění? Zestátnění také nezní špatně.
KDU-ČSL
KDU-ČSL stála proti zdanění bank, protože se jako další strany obává, že tyto změny dopadnou na konečné zákazníky a projeví se spíše v tom, že se omezí objem půjčených peněz nebo se zvednou poplatky.
ODS
ODS jako tradiční pravicová strana je proti zavedení sektorové daně pro banky. ODS navíc udává, že banky pouze přenesou daň na bedra svých zákazníků a vzrostou úrokové míry a poplatky u půjček a dalších finančních produktů.
Piráti
Piráti jsou dlouhodobě pro sektorovou daň nejen pro banky, ale i pro telekomunikační firmy, vodárny a další trhy, kde je malá konkurence a zisk plyne přes naše hranice.
SPD
SPD se k sektorové dani doposud nevyjádřila, ale v jejím programu je uvedeno, že prosazují „povinnost korporací nadpoloviční většinu zisku zpětně investovat v ČR."
Bohužel kroky, jak toho dosáhnout, nejsou v programu uvedeny.
STAN
STAN je proti experimentům se zaváděním sektorových daní. Korporacím by proto umožnili, aby reinvestovaly cestou zrychlených odpisů na českém území svůj zisk.
TOP 09
TOP 09 stejně jako ostatní pravicové strany vystupují proti zdanění bank, což Miroslav Kalousek komentuje takto:
„Pokud máme zájem, aby zisky neodtékaly z České republiky, vytvořme atraktivní investiční prostředí pro rozvoj finančních služeb, pro investiční fondy. Peníze pak budou investovány v České republice. Představa, že když více daňově zatížím banky, že na tom vydělám, nevydělám. Zaplatí to lidé."
Jakou bude mít sektorová daň pro banky podobu?
Návrhů na sektorovou daň je několik:
Zdanění aktiv bank
Tuto formu zdanění prosazují zástupci ČSSD. Zdanění by podléhala všechna aktiva bank. Tato forma zdanění má tu výhodu. že by se banky nemohly bránit optimalizací zisku. Nicméně by opět byly zdaněny i banky, které nejsou v dobré kondici (ale v ČR jsou veskrze všechny banky ziskové). Podobný návrh by rádo prosadilo hnutí ČSSD.
Zdanění zisků bank
Zdanění by podléhaly pouze zisky bank. Ty by si ovšem mohly daňově optimalizovat své zisky. Navíc by se jednalo o trest pro ty úspěšné banky, které hospodaří ziskově.
Zdanění dividend bank
Zdanění dividend je další cesta, jak zabránit odtoku kapitálu z České republiky a politici nejčastěji prosazují 10% až 20% zdanění dividend. Podobný návrh by rádo prosadilo hnutí ANO.
Reinvestice části zisku
Další možností je přinutit korporace část zisku reinvestovat v České republice.
Čtěte také:
Kolik plyne dividend do České republiky?
Kolik přinesou sektorové daně do státního rozpočtu?
Sektorové daně mají v různých oblastech zavedeny ve Francii, Španělsku, Rakousku, Slovensku i Maďarsku. V některých zemích si je chválí, jinde přemýšlí, že od nich upustí. Sektorová daň by do státního rozpočtu mohla přinést 11 až 14 miliard korun.
Kdy bude zavedena?
V poslanecké sněmovně (a zdá se, že i ve vládě) mají zastánci zdanění bank většinu, ale nejspíše se nedohodnou na formě, jak zdanit bankovní sektor a zabránit odlivu zisků zahraničních společností z ČR ve formě dividend.
O dopadech na zákazníky bank se nejspíše přesvědčili v Německu, kdy sektorová daň skutečně ovlivnila trh s půjčkami, protože banky zvýšily úrokové sazby (v průměru o 0,14 procentního bodu) po zavedení sektorové daně.
O zavedení sektorové daně pro banky se zatím pouze mluví (hlavně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ČSSD), ale sektorová daň není v koaliční smlouvě a zdanění bank je zatím nejisté, ale politikové se tuto Pandořinu skříňku chystají otevřít. A politici si již brousí na další sektor, mobilní operátory. Ale zatím si brousí jen jazyky na mediálním kolbišti.