Odolá zlatý hattrick? Dávný český triumf se po dvou útocích Švédů otřásá v základech

Pavel Patera, Martin Procházka, Robert Reichel, Jiří Dopita, David Výborný, Václav Prospal, Martin Ručinský, ale také František Kučera, Jaroslav Špaček, František Kaberle s Romanem Čechmánkem a Milanem Hniličkou. Soupiska zlaté české generace z přelomu tisíciletí nabízela jednoduše jedno hvězdné jméno za druhým. A to navíc řada dalších hokejistů v čele s Dominikem Haškem, Jaromírem Jágrem a Martinem Strakou vzhledem ke svým klubovým povinnostem v zámoří na šampionátech v Norsku, Rusku a Německu chyběla. Není proto divu, že Češi tehdy vládli světu. Tedy tomu hokejovému, pochopitelně.

Ke druhému zlatu z mistrovství světa pro samostatnou Českou republiku měli hokejisté skvěle našlápnuto již v olympijském roce 1998. Tehdy ale na šampionátu konaném ve Švýcarsku prohráli úvodní semifinále s Finskem v poměru 1:4 (druhé skončilo remízou 2:2), a byli tak odsouzeni „pouze“ k boji o bronz s domácím týmem. Onu bronzovou medaili následně skutečně přivezli, ovšem jak se o pár let později ukázalo, byl to jen slabý odvar toho, co mělo následovat.

(foto: Shutterstock)

Po roční pauze opět na vrcholu

Cesta za prvním ze tří titulů mistrů světa na přelomu tisíciletí se vůbec nerodila snadno. V Norsku v roce 1999 sice Češi v základní skupině proti USA, Rakousku a Japonsku nezaváhali, ale ta čtvrtfinálová již tak jednoznačná nebyla. Česko v ní na úvod schytalo debakl od Rusů, a to v poměru 1:6, aby následně rozdrtilo 8:2 Slováky a poté přetlačilo výběr Tre kronor v poměru 2:0. V semifinále pak čekala na tým kouče Ivana Hlinky nebezpečná Kanada.

První zápas dopadl vítězně 2:1 ve prospěch hráčů s javorovým listem na hrudi, v odvetě o den později ale Češi zabrali a po výhře 6:4 si vynutili prodloužení. V tom gól nepadl, a tak přišly na řadu samostatné nájezdy. Po nervy drásajícím souboji hráčů s gólmany se ale nakonec z postupu zásluhou Martinů Procházky a Ručinského a Romana Šimíčka s Jaroslavem Špačkem radoval český národní tým. Poslední překážku představovali Finové.

První zápas tehdy dopadl na výtečnou. Hlinkovi svěřenci v něm zvítězili 3:1. Ovšem v tom druhém tým Suomi zabral a po jednoznačné výhře 4:1 bylo jasné, že se bude prodlužovat. V něm pak v čase 76:32 rozhodl o triumfu Čechů svým bekhendem útočník Jan Hlaváč. První zlato ze tří (i když v historii samostatného českého státu již druhé) tak bylo na světě.

Tip: Zahrajte si na brankáře v naší hokejové hře. Můžete získat až 500 Kč

Bratrovražedný boj jako ozdoba celého šampionátu

64. Mistrovství světa v ledním hokeji 2000 se uskutečnilo v ruském Petrohradě. Rozlosování přisoudilo českému národnímu týmu skupinu s obávanou Kanadou, nevyzpytatelným Norskem a bojovným Japonskem. Prvními třemi zápasy nakonec celek Josefa Augusty projel jak nůž máslem, v osmifinálové skupině sice opět prohrál s Finy, ale i tak si pro sebe zajistil nejlepší výchozí pozici pro rozhodující část turnaje. Ta se na rozdíl od předešlých ročníků hrála jednokolově, a tudíž chtěli-li Češi pomýšlet na obhajobu titulu, žádné zaváhání si už dovolit nemohli.

Ve čtvrtfinále tehdy narazili na Lotyše. Po zodpovědném výkonu a třech brankách ve druhé třetině nakonec zvítězili poměrem 3:1, ovšem v semifinále se jim do cesty postavil výběr Kanady. Zápas se po celou dobu nesl ve velmi vyrovnaném duchu. První třetina skončila smírně 1:1, ve druhé se trefil Jiří Dopita a zajistil českému týmu vedení, které si díky neprostupné defenzívě udržel až do závěrečného hvizdu. Zbýval poslední krok – finálový duel proti Slovensku.    

Boj o zlato Češi rozjeli skvěle, neboť po první třetině svítilo na tabuli skóre 3:0 ve prospěch týmu Josefa Augusty. Ve druhé dvacetiminutovce Slováci zásluhou Martina Štrbáka snížili na 3:1. Na začátku té třetí zvyšoval na 4:1 Jan Tomajko, ale zhruba pět minut před koncem přiložili slovenští hokejisté pod kotlem a po brankách Miroslavů Hlinky a Šatana se dotáhli na rozdíl jediného gólu. Minutu před koncem je však o veškeré naděje na první zlato pro svůj národ definitivně připravil Robert Reichel, kterému před osamoceného Jána Lašáka přihrával z pravého mantinelu Václav Prospal. Český kapitán se tehdy nemýlil, a tak si fanoušci v hale i doma u televizních obrazovek mohli na závěr turnaje opět poslechnout tu nejkrásnější hymnu ze všech.

---

Čtěte také:

Kolik stojí vychovat nového Jágra

Kdo vlastní české hokejové kluby?

---

Do třetice všeho dobrého

O rok později se šampionát konal v německých městech Norimberk, Hannover a Kolín nad Rýnem. Češi byli umístěni do skupiny A společně s Němci, Švýcary a Běloruskem, přičemž jejich jediné zaváhání během úvodních tří klání přišlo právě proti domácímu celku, s nimž remizovali 2:2.

V osmifinálové skupině si před 18 lety poradili nejprve s Ruskem 4:3, poté přejeli Itálii 11:0 a následně zvítězili i nad Kanadou, tentokrát poměrem 4:2. Mezi osm nejlepších celků proto postupovali zcela jednoznačně z první příčky.

Ve čtvrtfinále pak došlo na reprízu boje o zlato z předchozího roku, tedy na duel mezi Českem a Slovenskem. Na překonání suverénního Milana Hniličky tehdy Slovákům nestačilo ani 32 střel, a tak mohli Češi po brankách Davida Moravce a Jaroslava Hlinky slavit vítězství 2:0 a postup mezi nejlepší čtyřku.

V semifinále už to bylo o poznání komplikovanější. Český tým se po dvaceti vteřinách ujal zásluhou Roberta Reichela bleskurychlého vedení, na začátku druhé třetiny ale Švédi vyrovnali, aby se zkraje té třetí dokonce ujali vedení. Osm minut před koncem pak skóre srovnal Viktor Ujčík. A protože prodloužení branku nepřineslo, přišly na řadu samostatné nájezdy. V nich byli úspěšní Martin Procházka a již zmíněný Ujčík. Na druhé straně se však podařilo Švédům překonat Hniličku pouze jednou (ve druhém případě šla střela pouze do tyče), díky čemuž se mohl český nároďák opět radovat z výhry. 13. května 2001 se tak v Hannoveru proti sobě v souboji o titul mistrů světa utkaly týmy Česka a Finska.

Zápas byl od začátku vyrovnaný, ale v osmnácté minutě se vedení ujalo družstvo Suomi, i když jak odhalily televizní kamery, tento gól neměl ve skutečnosti platit, neboť mu předcházel ofsajd finského útočníka. Tak či tak vstupovali Finové do druhé dvacetiminutovky s jednobrankovým náskokem, který se jim posléze podařilo dokonce navýšit už na 2:0.

Naději vykřesal ve 45. minutě Martin Procházka, a protože o deset minut později šťastně tečoval Čajánkovu střelu Jiří Dopita, bylo rázem srovnáno. Těsně před koncem vyčaroval Hnilička jeden z nejlepších zákroků turnaje, a tak přišlo na řadu prodloužení. V něm nejprve Češi přečkali obávanou finskou přesilovku, aby v 71. minutě Patera vybojoval ve středním pásmu kotouč, přihrál pod sebe dozadu Davidu Moravcovi, který bekhendovou kličkou chladnokrevně zakončil. Zlatý hattrick byl na světě!

Rekord, který nemá v moderní éře obdoby

Česká republika pochopitelně není jedinou zemí, které se podařilo vyhrát mistrovství světa třikrát po sobě. V minulosti se to povedlo taktéž výběrům Kanady (tehdy ještě zastupované jednotlivými tamními kluby), v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech pak i Sovětskému svazu, kdy ruská sborná válcovala jednoho soupeře za druhým. Je však jedinou zemí, která triumfovala třikrát po sobě od roku 1992, kdy se o medaile na světovém šampionátu začalo hrát systémem vyřazovacích bojů. Od té chvíle dokázali svůj triumf nanejvýš dvakrát obhájit jen Kanaďané, Rusové, opět Kanaďané a nyní Švédi. Pakliže se týmu Tre kronor zadaří i letos, Češi o tento unikát přijdou.

Soudě dle soupisky je potřeba říct, že hlavní kouč Rikard Grönborg rozhodně neponechal nic náhodě. Součástí jeho výběru je mimo jiné i hvězdný obránce Oliver Ekman-Larsson, brankářská modla Henrik Ludqvist či talentovaný William Nylander. Kromě nich má k dispozici ještě dalších 16 posil z kanadsko-americké NHL.

(foto: Shutterstock)

Kdo vyhraje mistrovství světa v hokeji

Na základě úsudku bookmakerů ze sázkové kanceláře Maxitip by nicméně měli Češi zlatý hattrick strážit i nadále. Největší šance na výhru totiž ještě den před startem samotného šampionátu dávali hvězdami nabytému týmu Ruska. Ostatně, vzhledem ke skutečnosti, že za něj letos na šampionátu nastupují Alexandr Ovečkin, Jevgenij Malkin, Nikita Kučerov - nejproduktivnější hráč této sezony NHL či Ovečkinův parťák z Washingtonu Capitals Jevgenij Kuzněcov, není se asi příliš čemu divit. Na to, že právě tito borci pozvednou v Bratislavě nad hlavu pohár mustrů světa, byl před úvodním buly vypsán kurz 3,85:1. Zda to Rusům bude v této sestavě klapat i na ledě, je každopádně věc druhá.    

Přehlédnout pak pochopitelně nelze mocnou Kanadu. Za tu měl původně na letošním turnaji nastoupit i nejlépe placený hokejista současnosti John Tavares. Loňská posila Toronta Maple Leafs se však den před začátkem šampionátu zranila, a do turnaje tedy nakonec nezasáhne. Kanaďané, jejichž šance na celkový triumf tipéři ohodnotili kurzem 4,15:1, se tak budou muset spolehnout na někoho jiného.  

Teprve až po hráčích javorového listu nich následuje s kurzem 4,65:1 již zmíněný vítěz posledních dvou ročníků Švédsko. To výběr Spojených států amerických, mnohými považovaný za černého koně letošního turnaje, se musí spokojit s kurzem 6:1, kdežto v případě Finů se jednalo dokonce o šanci 14:1. Ovšem ani do Čechů tuzemské sázkové kanceláře příliš nadějí nevkládají. Svědčí o tom kurz 15,5:1.

A co nevyzpytatelní Švýcaři, domácí Slováci a houževnatí Němci? V případě hokejistů ze země helvétského kříže byl kurz stanoven jako 36:1, zatímco slovenskému výběru, kde vyčnívá snad jen montrealský Tomáš Tatar, jsou přisuzovány šance 46:1. A konečně Němci, jejich vyhlídky na výhru byly odhadnuty kurzem 66:1.

Jak moc se všechny tyto prognózy ukáží být jako pravdivé, odhalí následující dva týdny. Jedno je však jisté už teď, a sice že letošní mistrovství světa konané na Slovensku bude mít vzhledem k tolika hvězdným jménům a několika vedlejším dějovým linkám opravdové grády.