Do doby pojištění pro výpočet státního důchodu se hodnotí nejenom odpracované roky, kdy bylo z příjmu odvedeno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu či evidence na úřadu práce v omezeném rozsahu. Podívejme se na vybraná legislativní opatření u doby pojištění.
Nutnost získání alespoň 35 let pojištění
Pro přiznání státního starobního důchodu v roce 2019 musí žadatelé o starobní důchod získat minimálně dobu pojištění v rozsahu 35 let. Bez dostatečné doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán ani při dosažení řádného důchodového věku. Nárok na starobní důchod v důchodovém věku není automatický, podmínkou je získání alespoň minimální doby pojištění.
Počítají se celé ukončené roky pojištění
Do výpočtové formule státního starobního důchodu se vkládá získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Např. při získání doby pojištění v rozsahu 43 let a 240 dní se bude počítat 43 let. Žadatelé o starobní důchod by si tedy měli hlídat nejenom splnění základní minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu, ale měli by si získanou dobu pojištění včas propočítat a případně odejít do starobního důchodu o několik dní či týdnů později, aby se ukončil další celý rok pojištění a měsíční starobní důchod nebyl zbytečně nižší.
(foto: Shutterstock)
Každý měsíc se počítá jednou
Někteří lidé pracují současně pro více zaměstnavatelů, přičemž z obou mezd či odměn odvádí sociální pojištění. Odpracované měsíce, kdy bylo sociální pojištění odvedeno z více příjmů, se však do doby pojištění započítávají jen jednou. Žádný měsíc se nemůže pro důchodové účely počítat jako dva měsíce. Všechny příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění, se však hodnotí při výpočtu osobního vyměřovacího základu. S ohledem na výpočet starobního důchodu je tedy práce pro více zaměstnavatelů současně výhodná v tom, že je následně vyšší osobní vyměřovací základ (tj. průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky).
Studium není práce
Od roku 2010 se již jako náhradní doba pojištění nezapočítává studium. Dnešní vysokoškoláci tedy musí počítat s tím, že budou mít nižší dobu pojištění.
Omezeno je i hodnocení nezaměstnanosti. Jako náhradní doba pojištění se započítává vždy pouze evidence na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.
Při dlouhodobé nezaměstnanosti může být problém se získáním potřebné minimální doby pojištění a v lepším případě je starobní důchod z důvodů mezer v pojištění nižší. V některých případech může být řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění.
Také si přečtěte: Co se nepočítá do důchodu
Zpětné dopojištění je omezeno
Občané nemající žádný příjem podléhající sociálnímu pojištění, kteří současně nesplňují žádnou z podmínek pro zápočet daného období jako náhradní doby pojištění, se mohou přihlásit k placení dobrovolného důchodového pojištění na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Tímto způsobem si zajistí získání potřebné minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu.
Mimo jiné je dobrovolné důchodové pojištění variantou pro lidi žijící pouze z pasivních příjmů (např. z kapitálového majetku nebo pronájmu), které nepodléhají platbě na sociálním pojištění. Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění je však vhodné podat včas, neboť zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je legislativně omezena. V roce 2019 činí minimální měsíční platba na dobrovolném důchodovém pojištění 2 289 Kč.