Karenční doba se u nemocenské ruší. Co se ještě mění?

Se zrušením karenční doby a dalšími změnami přichází novela zákona č. 32/2019 Sb., zákoníku práce. O nemocenském pojištění pak pojednává zákon č. 187/2006 Sb.

• Odvody na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem
• Snížení minimální zálohy na nemocenské pojištění pro OSVČ 2019
• Vznik dočasné pracovní neschopnosti
• Jak funguje náhrada mzdy a nemocenská na neschopence?
• Zrušení karenční doby u nemocenské

Odvody na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem

Zaměstnanci je z hrubé mzdy strháváno 6,5 % na sociální pojištění. Zaměstnavatel však za zaměstnance ze superhrubé mzdy odvádí 25 % na sociální pojištění. Z toho 21,5 % činí odvody na důchodové pojištění. Zbylých 2,3 % tvoří odvod na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti ve výši 1,2 %.

Novela zmíněná v úvodu článku nabude účinnosti 1. července 2019, díky čemuž se pro zaměstnavatele sníží odvody na nemocenské pojištění, a to o 0,2 %, tedy na 2,1 %. Tímto krokem se sníží superhrubá mzda, která již nebude činit 134 %, ale 133,8 %. Zaměstnavatel už totiž nebude odvádět 25 % na sociální pojištění zaměstnance, ale pouze 24,8 %.

Zdroj: Shutterstock

Snížení minimální zálohy na nemocenské pojištění pro OSVČ 2019

Pojistné, které odvádí zaměstnavatel, nebude jediné, které se sníží. Osobám samostatně výdělečně činným se v roce 2019 zvýšily minimální zálohy na nemocenské pojištění z 115 Kč na 138 Kč měsíčně. Od července se ale pro změnu sníží na 126 Kč.

Vznik dočasné pracovní neschopnosti

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje vždy ošetřující lékař. Ten také neschopenku může přiznat a napsat až 3 dny zpětně. V opravdu výjimečných případech lze pracovní neschopnost napsat zpětně i na dobu delší než 3 dny, ale vše musí schválit okresní správa sociálního zabezpečení a nemocná osoba navíc musí dokázat, že se k lékaři nemohla dostavit dříve ze závažných důvodů.

Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec co nejdříve doručit zaměstnavateli.

Jak funguje náhrada mzdy a nemocenská na neschopence?

Náhrada mzdy

Za první 3 dny, které strávíte na dočasné pracovní neschopnosti, nedostanete ještě prozatím nic, nová úprava platí až od července. Až 4. den získáte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Její výše se bude odvíjet především od průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Činit z něj bude 60 %. Při výpočtu se navíc přihlíží i k redukčním hranicím:

redukční hranice	do 190,75 Kč se počítá 90 %
redukční hranice	do rozdílu 190,75 Kč a 286,13 Kč se počítá 60 %
redukční hranice	do rozdílu 286,13 Kč a 572,25 Kč se počítá 30 %

K částce nad 524,65 Kč se nepřihlíží. Náhradu mzdy od zaměstnavatele můžete pobírat maximálně do 14. dne dočasné pracovní neschopnosti včetně. Od 15. dne u vás totiž vzniká nárok na nemocenské dávky.

Nemocenské dávky

Výše nemocenské se bude odvíjet podle toho, jak dlouho budete dočasně práceneschopní:

Od 15. do 30. dne	60 % denního redukovaného vyměřovacího základu
Od 31. do 60. dne	66 % denního redukovaného vyměřovacího základu
Od 61. dne	72 % denního redukovaného vyměřovacího základu

Nemocenská pak může být dlouhá maximálně 380 dní.

Zrušení karenční doby u nemocenské

Se začátkem července 2019 se u nemocenské ruší karenční doba. To znamená, že i první 3 dny bude zaměstnanci nově náležet náhrada mzdy. Zde ale pozor – mnozí si novelu zákona mylně interpretují. Dávky nemocenského pojištění od OSSZ náleží zaměstnanci anebo OSVČ, který je dobrovolným účastníkem, za kalendářní dny. S náhradou mzdy je to ale jinak.

Náhrada mzdy zaměstnanci náleží za směny a svátky. Nelze tedy očekávat, že ji zaměstnanec bude mít od 1. dne nemoci. Nárok vzniká od 1. zameškané směny.

---

Čtěte také:

• Co je dobré vědět o sociálním a důchodovém pojištění?
• Kolik bude stát zrušení karenční doby státní kasu?
• Může vám přijít kontrola, když si vezmete sick day?