Se zrušením karenční doby a dalšími změnami přichází novela zákona č. 32/2019 Sb., zákoníku práce. O nemocenském pojištění pak pojednává zákon č. 187/2006 Sb.
- Odvody na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem
- Snížení minimální zálohy na nemocenské pojištění pro OSVČ 2019
- Vznik dočasné pracovní neschopnosti
- Jak funguje náhrada mzdy a nemocenská na neschopence?
- Zrušení karenční doby u nemocenské
Odvody na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem
Zaměstnanci je z hrubé mzdy strháváno 6,5 % na sociální pojištění. Zaměstnavatel však za zaměstnance ze superhrubé mzdy odvádí 25 % na sociální pojištění. Z toho 21,5 % činí odvody na důchodové pojištění. Zbylých 2,3 % tvoří odvod na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti ve výši 1,2 %.
Novela zmíněná v úvodu článku nabude účinnosti 1. července 2019, díky čemuž se pro zaměstnavatele sníží odvody na nemocenské pojištění, a to o 0,2 %, tedy na 2,1 %. Tímto krokem se sníží superhrubá mzda, která již nebude činit 134 %, ale 133,8 %. Zaměstnavatel už totiž nebude odvádět 25 % na sociální pojištění zaměstnance, ale pouze 24,8 %.
Zdroj: Shutterstock
Snížení minimální zálohy na nemocenské pojištění pro OSVČ 2019
Pojistné, které odvádí zaměstnavatel, nebude jediné, které se sníží. Osobám samostatně výdělečně činným se v roce 2019 zvýšily minimální zálohy na nemocenské pojištění z 115 Kč na 138 Kč měsíčně. Od července se ale pro změnu sníží na 126 Kč.
Vznik dočasné pracovní neschopnosti
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje vždy ošetřující lékař. Ten také neschopenku může přiznat a napsat až 3 dny zpětně. V opravdu výjimečných případech lze pracovní neschopnost napsat zpětně i na dobu delší než 3 dny, ale vše musí schválit okresní správa sociálního zabezpečení a nemocná osoba navíc musí dokázat, že se k lékaři nemohla dostavit dříve ze závažných důvodů.
Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec co nejdříve doručit zaměstnavateli.
Jak funguje náhrada mzdy a nemocenská na neschopence?
Náhrada mzdy
Za první 3 dny, které strávíte na dočasné pracovní neschopnosti, nedostanete ještě prozatím nic, nová úprava platí až od července. Až 4. den získáte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Její výše se bude odvíjet především od průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Činit z něj bude 60 %. Při výpočtu se navíc přihlíží i k redukčním hranicím:
|
do 190,75 Kč se počítá 90 % |
|
do rozdílu 190,75 Kč a 286,13 Kč se počítá 60 % |
|
do rozdílu 286,13 Kč a 572,25 Kč se počítá 30 % |
K částce nad 524,65 Kč se nepřihlíží. Náhradu mzdy od zaměstnavatele můžete pobírat maximálně do 14. dne dočasné pracovní neschopnosti včetně. Od 15. dne u vás totiž vzniká nárok na nemocenské dávky.
Nemocenské dávky
Výše nemocenské se bude odvíjet podle toho, jak dlouho budete dočasně práceneschopní:
Od 15. do 30. dne |
60 % denního redukovaného vyměřovacího základu |
Od 31. do 60. dne |
66 % denního redukovaného vyměřovacího základu |
Od 61. dne |
72 % denního redukovaného vyměřovacího základu |
Zrušení karenční doby u nemocenské
Se začátkem července 2019 se u nemocenské ruší karenční doba. To znamená, že i první 3 dny bude zaměstnanci nově náležet náhrada mzdy. Zde ale pozor – mnozí si novelu zákona mylně interpretují. Dávky nemocenského pojištění od OSSZ náleží zaměstnanci anebo OSVČ, který je dobrovolným účastníkem, za kalendářní dny. S náhradou mzdy je to ale jinak.
Náhrada mzdy zaměstnanci náleží za směny a svátky. Nelze tedy očekávat, že ji zaměstnanec bude mít od 1. dne nemoci. Nárok vzniká od 1. zameškané směny.
Čtěte také: