Objem daňových nedoplatků loni klesl o desetinu na 111 mld Kč

Celní správa, která vybírá vedle cla také spotřební daně nebo energetické daně, evidovala nedoplatky za 10,4 miliardy korun. Objem nedoplatků, které evidovala finanční správa, klesl meziročně o 8,7 miliardy korun. Poplatníci nejvíce dlužili finančním úřadům na dani z přidané hodnoty, a to zhruba 27,5 miliardy korun. Proti předchozímu roku však tyto nedoplatky klesly o 5,7 miliardy korun.

Nejvyšší podíl nedoplatků evidoval pražský finanční úřad, a to téměř 25 miliard korun, což představovalo zhruba 60 procent všech nedoplatků, které spravuje finanční správa. Finanční správa také odepsala pro nedobytnost nedoplatky za 103 miliard korun, na druhé straně úřady opětovně oživily již odepsané nedoplatky za víc než 92 miliard.

Finanční úřady vymáhaly loni přes 2,3 milionu nedoplatků, které představovaly ke konci roku v souhrnu téměř 31 miliard korun. Vymohly téměř 13 miliard korun.

Finanční správa také loni kvůli vymáhání daní vydala 1174 zajišťovacích příkazů. Proti roku 2017 jde o pokles o 246 případů. Správa prostřednictvím příkazů vymáhala 1,4 miliardy korun a získala 471 milionů. Za praxi používání zajišťovacích příkazů byl často kritizován bývalý generální ředitel finanční správy Martin Janeček. Za jejich údajné nadužívání ho kritizovala hlavně sněmovní opozice. Příkazy se řešily ještě v minulém volebním období i ve Sněmovně, která vyzvala mimo jiné k tomu, aby je úředníci využívali jen v odůvodněných případech.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu.