Ministerstvo hodnotilo měnovou politiku 21 velkých obchodních partnerů USA, tedy zhruba jednou tolik než v předchozích zprávách. Nárůst počtu sledovaných zemí způsobilo snížení hraniční hodnoty kritérií pro přezkum, kterými jsou výše obchodního přebytku země se Spojenými státy, výše obchodního přebytku se světem a počet intervencí na měnových trzích.
Žádný z velkých obchodních partnerů však nesplnil příslušná legislativní kritéria pro označení za zemi, která manipuluje s měnou, aby tak získala nepoctivé výhody při obchodování s USA. Mezi země, jejichž měnové praktiky je však třeba pozorně sledovat, zařadilo Čínu, Německo, Irsko, Itálii, Japonsko, Jižní Koreu, Malajsii, Singapur a Vietnam. V předchozí, říjnové zprávě, bylo na tomto seznamu pouze šest zemí a nově z něj byly vyřazeny Indie a Švýcarsko.
USA a Čína jsou již rok v obchodním sporu. Jednání o nové obchodní dohodě však byla tento měsíc přerušena a Spojené státy zavedly nová cla na čínské zboží. USA obviňují Čínu z krádeže technologií, nepoctivých subvencí pro čínské společnosti a z toho, že nutí americké firmy, které chtějí podnikat v Číně, k předání svých obchodních tajemství.
Podle zákona z roku 1988 musí ministerstvo financí předkládat každých šest měsíců Kongresu zprávu o tom, zda některá ze zemí manipuluje se svojí měnou, aby získala výhody v obchodě se Spojnými státy. V případě pozitivního nálezu může zavést obchodní sankce. Zákon z roku 2016 rozšířil kritéria, která ministerstvo financí při hodnocení používá.
Spojené státy naposledy označily určitou zemi za měnového manipulátora v roce 1994. Tehdy tak vláda prezidenta Bila Clintona označila Čínu. Trump v rámci své kampaně v roce 2016 slíbil, že označí Čínu za měnového manipulátora, jakmile se ujme úřadu prezidenta. Doposud to však jeho vláda neučinila, i když k tomu měla již pět příležitostí, napsaly agentury AP a Reuters.